Hlavní stránka Info portálu ZČU

Poradna se usídlí v Kulturce v Sedláčkově ulici. Podle Terezy Sváškové z Informačního a poradenského centra bude fungovat dvakrát týdně. „Počet arabských studentů na ZČU v posledních zhruba pěti letech hodně vzrostl a očekáváme, že studentů bude i nadále přibývat. Nabídka stipendií pro ně se totiž stále rozšiřuje. Přijíždějí k nám, dá se říct, z válečných zón, nejvíce ze Sýrie, Jemenu a několik z Palestiny, a to jsou oblasti se špatnou sociální situací. Tamní vlády se proto snaží studenty podpořit, aby vystudovali v zahraničí a vrátili se zpět do země jako absolventi, kteří něco umí a mohou pomoci,“ říká Tereza Svášková.

Arabové si nejčastěji vybírají technické obory. „Studují především na Fakultě elektrotechnické a Fakultě aplikovaných věd. Mezi ty, jimž má naše poradna pomáhat, ale počítáme jen studenty, kteří jsou v České republice opravdu noví a nestudovali tu například na střední škole. Takoví tady sice také jsou, ale s asimilací nemají takové problémy, protože ovládají jazyk, což je nejdůležitější,“ uvádí Tereza Svášková.

Jazyková bariéra je problém číslo jedna. Studenti sice mají možnost v rámci stipendia absolvovat intenzivní několikaměsíční jazykový kurz češtiny, ale po nástupu na školu i tak mívají problém vést konverzaci, natož se učit. Univerzitní poradna jim bude proto zprostředkovávat i další kurzy češtiny.

Začleňování studentů do nového prostředí je podle Terezy Sváškové druhý problém. „Je to dáno i tím, že u nás chtě nechtě zažijí kulturní šok. Záleží vždy na tom, odkud jsou. Pokud pocházejí třeba z Jemenu, bude šok větší, než kdyby byli z Libanonu, kde je režim uvolněnější. Studenti tam mají možnost bohaté společenského života, mohou zajít stejně jako u nás na pivo… Ale ti z tradičnějších arabských zemí mohou mít problém s tím, že mají najednou hodně svobody a málo pravidel,“ popisuje a dodává, že Arabové také rádi tvoří skupiny a uzavírají se do komunity: „Pokud hned na začátku dostanou nějaké rady a doporučení a budou vědět, že se na nás mohou během studií obrátit, nemusí se tak uzavírat a cítit se pak ztracení.“

Během loňského akademického roku se na Informační a poradenské centrum obrátil arabský student, který potřeboval pomoci s ubytovacím stipendiem a zdravotním pojištěním. I takové věci bude teď poradna řešit. V zájmu co nejjednodušší komunikace se v ní studenti domluví svojí mateřštinou.

Aby se tým poradny dozvěděl, jak nejlépe studentům pomáhat, absolvoval pětidenní cestu do Libanonu za poznáním tamního školského systému. „Navštívili jsme tři univerzity – soukromou vysokou školu American University of Beirut, což je podle hodnocení nejlepší univerzita v Libanonu, dále Beirut Arab University v muslimské čtvrti a také University of Balamand, což je zase křesťanská škola. Většinou je překvapilo, že chceme novým studentům nezištně pomáhat. Ale tipy jsme dostali. Například na univerzitě Balamand nám radili, abychom se hodně orientovali na sport, že ho Arabové mají velmi rádi a je to pro ně nejlepší způsob asimilace. Stejně jako jídlo. Překvapilo nás také, že i na univerzitách v Libanonu mají problém s asimilací studentů z jiných zemí arabského světa. Je to zase dáno tím, že Libanon je uvolněnější země s neskutečnou pestrostí etnik a náboženství,“ říká dále Tereza Svášková.

I z těchto důvodů chce poradna pro arabské studenty organizovat také aktivity neformálnějšího charakteru. Například kulinářská setkání, při kterých by se řešila praktická témata, jako systém kreditů, různé poplatky a podobně.