Vědci z centra NTIS pomáhají lékařům bojovat s Crohnovou chorobou u dětí

Fakultu aplikovaných věd Západočeské univerzity, Fakultní nemocnici Plzeň a hnutí Stonožka spojuje výzkum a vývoj speciální aplikace na podrobné sledování nejmladších pacientů.

Sto sedmdesát dětí ve věku od tří do devatenácti let z celého Plzeňského kraje je pod dohledem lékařů Dětské kliniky Fakultní nemocnice Plzeň. Trpí chronickým zánětlivým onemocněním trávicího traktu, buď takzvanou Crohnovou chorobou, nebo ulcerozní kolitidou. Lékaři všechny pacienty velmi podrobně sledují a se zpracováním obrovitého objemu shromážděných dat jim pomáhá speciální software vyvinutý informatiky výzkumného centra NTIS Fakulty aplikovaných věd ZČU.

Software je jedinečný. Kromě statistických údajů totiž dokáže lékařům podat také pomocnou ruku při léčbě zmíněných chorob.

Podle Jany Klečkové z Katedry informatiky a výpočetní techniky Fakulty aplikovaných věd oslovila nemocnice univerzitu ve chvíli, kdy už lékaři nemohli množství dat zpracovávat sami. „Obrátili se na nás, zda bychom jim se sběrem a evidencí údajů a jejich následnou prezentací mohli pomoci. Jsou to základní údaje o dětských pacientech, sledované údaje z laboratoří, klasické odběry krve a podobně, zaznamenává se také růst dítěte, jeho váha a rovněž výsledky sofistikovanějších vyšetření, jako je sono a podobně,“ popisuje.

Na sběru dat je přitom nejdůležitější, že se všechna uchovávají pro budoucí zpracování. „To je důležité. Nejde o obyčejnou statistiku, protože tato nasbíraná data začnou vypovídat až později, až je bude možné vidět v širším časovém kontextu. Crohnova nemoc je totiž zrádná v tom, že je prakticky nevyléčitelná. Lékař může pacienta jen uvést do stavu bez obtíží, ale ukazuje se, že nemoc se téměř pravidelně vrací. U někoho dříve, u někoho později, ten časový interval je různý. A naše data to vše zachycují,“ pokračuje Jana Klečková.

Vyhodnocování shromážděných údajů je to hlavní, co software nabízí. Lékař si totiž může ze všech 170 pacientů vybrat jednoho a podívat se, jak se u něj během let choroba vyvíjela, kdy léčba zabírala a kdy se míjela účinkem. Profil takového pacienta pak může například porovnat s jinými, kteří mají podobné výsledky, a může podle něj upravit jeho léčbu. „Ukazuje se, že každému pacientovi se léčba ujímá jinak. My se snažíme pomoci najít pro každého tu, která mu bude vyhovovat. Na základě všech údajů, které máme dispozici, je možné léčbu nastavit, aby byla pro dítě nejméně bolestivá, nejvíce šetrná a zároveň efektivní,“ říká Jana Klečková.

Všechna data podléhají té nejpřísnější ochraně, jsou zabezpečena v souladu s aktuální legislativou ČR a obecným nařízením EU o ochraně osobních údajů. Zpracovatelé pracují s anonymizovanými a pseudoanonymizovanými informacemi, ale lékařům se po přihlášení do aplikace ukáží kompletní údaje. Jedním z významných výsledků, jež vznikly v centru NTIS, je také takzvaný semafor – orgány na nákresu lidského těla mění barvu podle toho, který z nich právě je či není zasažen nemocí. Zelené jsou v pořádku, oranžové horší, červené nejhorší. „Lékaře to upozorní. Postupně vidí, jak se oblast onemocnění zmenšuje nebo zvětšuje,“ dodává Jana Klečková.

V současné době mají lékaři k dispozici zpracované údaje za období od roku 2000 do roku 2015 a centrum NTIS začíná vyhodnocovat období 2015 – 2018. Univerzitě a nemocnici přispělo vloni na výzkum půlmilionovou částkou hnutí Na vlastních nohou – Stonožka. Stalo se to už podruhé.

Galerie


Fakulta aplikovaných věd

Pavel KORELUS

18. 10. 2018