Humanitní vzdělávání pod drobnohledem

Jaký má dnes význam humanitní vzdělání? Co společnosti přinášejí absolventi společenskovědních oborů? Jsou uplatnitelní v praxi? A konkurují tyto obory disciplínám technickým? Nebo naopak? Takové byly výchozí otázky konference o humanitním vzdělávání, která se uskutečnila 4. října.

Konference, spojená s panelovou diskusí, byla zaměřena na snahu ukázat a zdůraznit silné, ale i slabé stránky humanitního a společenskovědního vzdělání a vzdělávání. Organizační tým z katedry filozofie Fakulty filozofické vedla k jejímu uspořádání nejen motivace zodpovědět otázky vztahující se k dnešní situaci humanitních oborů, ale také varovat před problémy vznikajícími v důsledku opomíjení těchto oborů, které jsou považované za základ vzdělaní po tisíciletí, a poukázat na to, jaký mají společenskovědní disciplíny vliv na fungování moderních společností v 21. století.

Zvolené téma vyvolalo velký zájem a nově zrekonstruovanou aulu v budově Fakulty pedagogické ve Veleslavínově ulici, kde se konference konala, zaplnili studenti, akademici i veřejnost do posledního místa.

„Já bych si přál, abychom si nekladli otázku, jestli má humanitní vzdělávání nějaký smysl, protože logicky, pokud bychom řekli, že nemá, tak to ukazuje na nevzdělanost toho člověka,“ řekl novinář a televizní moderátor Václav Moravec v medailonku k panelové diskuzi. Kromě něj byly hosty filozof, překladatel, publicista a vysokoškolský pedagog na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy Jan Sokol, lékař, vědec a vysokoškolský pedagog Marek Hilšer, ekonom a vysokoškolský pedagog na CERGE-EI Filip Matějka a čelní představitelé a vyučující Západočeské univerzity - rektor Miroslav Holeček, děkan Fakulty filozofické David Šanc, vedoucí katedry sociologie Fakulty filozofické Jan Váně, Jiří Masopust z Fakulty elektrotechnické a Jaromír Murgaš, pedagog na katedře filozofie Fakulty filozofické ZČU a Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

Slušelo by se zhodnotit, zda byly avizované otázky zodpovězeny. "Některé snad ano, především ale vyznění diskuze vyvolalo potřebu dalších změn a inovací. I z toho důvodu je připraven cyklus navazujících besed, pracovně nazvaný Pokrok ve vědě je příležitostí k oživení demokracie, které bude pořádat katedra filozofie a které se budou snažit o pokračování této započaté snahy," říká Naděžda Hlaváčková z organizačního týmu konference, studentka doktorského studia na Fakultě filozofické.

Už příští měsíc, 27. listopadu, se v plzeňském Mezigeneračním a dobrovolnickém centru TOTEM uskuteční první beseda se šéfredaktorem týdeníku Respekt a držitelem ceny Magnesia Litera Erikem Taberym, 7. února proběhne v Univerzitní kavárně Družba diskuse s předním českým biochemikem Martinem Fuskem a navazovat budou další besedy.

Galerie


Fakulta filozofická

Šárka Stará

11. 10. 18


Do ulic Plzně vyjela tramvaj Mezinárodní letní jazykové školy

Další vzdělávání Univerzita Veřejnost

Ústav jazykové přípravy

07. 12. 2018

Pocta Pavlu Kielbergerovi

Sport Univerzita Zaměstnanci

Fakulta strojní

27. 11. 2018

Erik Tabery byl hostem první besedy z cyklu Univerzita jako příležitost

Beseda Veřejnost

Fakulta filozofická

04. 12. 2018