Hlavní stránka Info portálu ZČU

Na účastníky čeká také nová pohlednice z edice Knihovna přátel oblohy Josefa Klepešty, tentokrát věnovaná Plzeňské astronomii, výstava o Ludvíku Očenáškovi u příležitosti 70. výročí jeho úmrtí, nová publikace a autogramiáda Petra Kulhánka nebo kniha Michala Plavce „Od jízdních kol ke kosmickým raketám“. Podobně jako v předchozích letech nebude chybět skvělé zázemí a občerstvení.

Počet míst na semináři je omezený, proto je potřeba se zaregistrovat. Registrace je otevřena do 31. října, nebo do naplnění kapacity semináře.

Program:

8:00 – 9:00 registrace účastníků

9:00 – 9:15 úvodní slovo

9:15 – 10:30

Zakladatel kosmického práva doc. JUDr. Vladimír Mandl
Michal Plavec, Národní technické muzeum
Plzeňský právník, vizionář a letec Vladimír Mandl byl všestranně zaměřený badatel s výrazným zájmem o technický pokrok, který vyústil v řadu odborných prací zaměřených nejenom na automobilovou či leteckou dopravu. Jeho řešení právních aspektů kosmických letů, které publikoval již před druhou světovou válkou v knize „Problémy mezihvězdné dopravy“, daly základ nové právní disciplíně „kosmickému právu“. Vladimír Mandl je tedy právem považován za průkopníka kosmonautiky a společně s Ludvíkem Očenáškem jsou jako jediní dva Češi zapsáni v síni slávy průkopníků kosmických letů.

10:30 – 10:55 přestávka

10:55 – 12:10

Mnohopásmová astronomie
RNDr. Jiří Grygar, CSc., Fyzikální ústav AV ČR
Od starověku až po začátek XX. století zkoumali astronomové vesmír jen v úzkém okénku viditelného záření. Po roce 1912 přibylo kosmické záření, což jsou vlastně částice nebo atomová jádra. Od roku 1932 přibyla radioastronomie v širokém rozsahu vlnových délek a také radar. Po II. světové válce nastoupila kosmonautika, která umožnila rozšířit pásmo elektromagnetického záření jak k nejvyšším energiím fotonů, tak také k těm nejnižším. Od roku 1987 sledují astronomové neutrina z výbuchu supernovy, ze Slunce i z hlubokého vesmíru. V roce 2015 přibyly gravitační vlny. Otevření těchto pásem podstatně změnilo naše vědomosti o stavbě a vývoji vesmíru.

12:10 – 13:10 oběd

13:10 – 14:25

Cizí světy ve vesmíru
Mgr. Marek Skarka, Ph.D., PřF MU v Brně
V současné době známe několik tisíc exoplanet, tedy planet mimo naši Sluneční soustavu. Většina z nich byla objevena běhěm posledních 10 let. Jaká byla historie výzkumu exoplanet a jak se vlastně exoplanety objevují? Jak vypadají? Mají atmosféry? Mohou některé z nich hostit život podobný tomu na Zemi? Jak bude vypadat budoucnost výzkumu exoplanet? To jsou některé z otázek, které budou během povídání diskutovány.

14:25 – 14:50 přestávka

14:50 – 16:05

Objevy gravitačních vln dnes a zítra
prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc., MFF UK v Praze
Od slavné první detekce gravitační vlny GW150914 uplynuly již 4 roky. Zrodil se nový obor gravitační astronomie a s ním i astronomie mnoha pozorovacích oken. Poznatky o vesmíru, ve kterém se srážejí černé díry a neutronové hvězdy, se doslova hrnou, protože citlivost detektorů LIGO v USA a Virgo v Evropě stále roste. Počet zaznamenaných gravitačních vln již dávno překročil desítku a začne se blížit stovce. V přednášce shrneme aktuální stav objevů a popíšeme, co lze v tomto oboru čekat v blízké i vzdálenější budoucnosti.

16:05 – 16:30 přestávka

16:30 – 17:45

Hledáme hranice vesmíru
prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc., ČVUT v Praze
Každého přemýšlivého člověka, který se setkal se současnými názory na vesmír, nutně napadají otázky: Je vesmír konečný nebo nekonečný? Jak by vypadal život v konečném vesmíru? Kde má vesmír hranice? Co je za vesmírem? Kam se vesmír rozpíná a kde je střed expanze? Pokusme se na některé z těchto otázek odpovědět.

17:45 – 18:00 závěrečné slovo

Podrobnosti jsou k dispozici na webu Západočeské pobočky České astronomické společnosti.