Hlavní stránka Info portálu ZČU

„Tradičně se lapidária soch dělají tak, že je to nějaký větší prostor, kde jsou sochy na podstavcích, nasvícené běžným způsobem a jsou většinou posazené lineárně v řadě,“ řekl kastelán Státního zámku Valeč Tomáš Petr. „V této expozici budou barevná scénická světla, která lze programovat do jakékoli intenzity a odstínu. Osvětlení se bude uzpůsobovat návštěvníkům a společně s hudbou bude působit na jejich pocity,“ dodal. Návštěvníci expozice budou moci světla také sami ovládat. Do budoucna organizátoři plánují v prostoru kovárny i komentované prohlídky či videomapping.

„Při přípravách byla využita osvětlení podobná pro různé show nebo koncerty, nejsou to typická světla pro muzejní expozice. Hudba bude založena na kompozici barokních umělců a bude přecházet až do současných moderních elektronických zvuků,“ řekl vedoucí ateliéru Multimédia, garant projektu a autor koncepce Jan Morávek.

Stará kovárna, kde jsou sochy umístěny, byla před lety staticky zajištěna a její střecha byla opravena. Jinak ale objekt zůstal v původním stavu. Při přípravě expozice byly provedeny pouze drobné úpravy. Divák má možnost pohlédnout sochám přímo do očí, procházet se prostorem a být obklopen mytologickými postavami, které jsou tak k návštěvníkům blíže. Silně působí jednak samotný interiér, který je ponechán v (téměř) surovém stavu, ale také nepravidelné rozmístění soch a protínající se cesty dřevěného mola. Pozice soch jsou pečlivě vybrány s důrazem na vzájemnou interakci, která přináší zcela nový zážitek z Braunova díla. „Málokdy totiž pohlédnete přímo do očí děsivé Medúzy, procítíte opilost Dionýsova sousoší nebo prožijete tragický příběh Persefoné. Příběhy soch jsou prezentovány i jako symbolické. Uprostřed mytologické místnosti se dostanete tváří v tvář stojící Afrodité a Árese, kteří jsou oba zahaleni do symbolické červené, nebo můžete putovat dlouhým temným tunelem za Filozofií. Jako záhada zde působí jediná světská socha, socha hraběte Šporka, která je tak majestátní, že je až nelogické, jak se do prostoru dostala, aniž by byla rozebrána. Hlavním cílem expozice je zcela nový pohled na soubor Braunových soch, osobnější podání a současný výraz,“ uzavírá vedoucí ateliéru Design nábytku a interiéru Jana Potiron.

Prostory expozice jsou bez oken, čímž podle kastelána lépe vynikne umělé nasvícení. „Nejsilnější přírodní prvky, které baroko využívá, jsou světlo a stín. Světlo ani stín nemají žádné hranice, dávají nám pocit pokračování a jsou důležitou součástí vztahu mezi rovinou a prostorem, vztahem, který vytváří šerosvit, v němž sochy pod barevnými tóny ožívají. Díky invenci mistra pak vzniká pod rukama jeho tovaryšů z dílny Multilab světelné dílo, stejně jako se před třemi sty lety zrodily samotné sochy,“ dodává autor koncepce Jan Morávek.

Na otevření lapidária, které bylo plánováno na začátek dubna si návštěvníci z důvodu koronavirové pandemie, budou muset ještě počkat. Do expozice je ale zatím možné nahlédnout online. Video z příprav naleznete zde.

Mezi těmi, kdo se na expozici dále podíleli, jsou členové Studia Multilab, které je součástí ateliéru Multimédií – absolventi a studenti fakulty - Lukáš Kellner – produkce a technické řešení, Vít Trunec – interaktivní řešení a programování, Jakub Nosek – světla a programování, Ondřej Líbal aka LeeBoun – hudba a zvuk, Anne-Marie Rohanová – zkušební projekce.

Historie Braunových soch je spjata se zámkem Valeč od nepaměti

Originály soch byly po požáru zámku Valeč, ke kterému došlo v roce 1976, převezeny a deponovány v klášteře Kladruby na Tachovsku. Do zámeckého parku ve Valči poté byly umístěny pouze kopie těchto soch. Jedná se o jeden z největších souborů známého barokního sochaře inspirovaný areálem v Kuksu. Soubor zahrnuje alegorie lidských vlastností, mytologické motivy a také sochu znázorňující hraběte Šporka, kterého s valečským pánem pojilo přátelství.

Logisticky a technicky náročný přesun na zámek Valeč započal na konci listopadu roku 2019 a letos v únoru se na Valeč vrátily poslední čtyři sochy. Všech osmadvacet objemných pískovcových soch měří od 195 do 300 centimetrů, stojí na betonových podstavcích a váží několik tun.

„V lapidáriu je možno vidět nejen sochy, jejichž kopie jsou k vidění v zámeckém parku (Dídó, Chronos a Selené, Chronos a Éós, Olympos, Silénos, Satyr, Pan, Dionýsos, Atys a Ia, Hermés a Afrodita, Meleagros a Atalanta, Afrodita, Deméter, Áres, Hérakles, David – s nově domodelovanou hlavou, a nakonec již zmíněná socha hraběte Šporka), ale také ty, jejichž kopie byly z parku odcizeny v letech 2003-2004 (Marnivost, Lstivost, Skromnost, Filozofie, Básnictví, Polyhymnia a sousoší Dionýsos a Persefona). Jako úplná novinka pro ty, kteří znají jen stávající kopie soch v parku, jsou sochy Závist, Věrnost, Perseus a Andromeda, Obětování Ifigenie. Od nich se kopie do parku nikdy nedělaly," uvedla Alena Zemanová, zástupce kastelána zámku Valeč.