„Dobrý fyzik je ten, o kterém jiní fyzici říkají, že je dobrý“

Univerzita Věda Zaměstnanci

Ke konci května se rozhodl ukončit pracovní kariéru ve výzkumném ústavu NTC docent Pavol Šutta. Do penze odchází po více než 16 letech, během nichž vedl řadu významných projektů a stal se jednou z opor výzkumného ústavu Západočeské univerzity.  Za přínosnou práci pro NTC bychom mu rádi poděkovali. Na rozloučenou jsme mu položili pár otázek.

Rozhovor s docentem Pavolem Šuttou musel kvůli opatřením spojeným s koronavirem vzniknout prostřednictvím e-mailu a on se při své skromnosti v odpovědi na dotaz o úspěších příliš nerozepsal. "V roce 1990 jsem se zúčastnil konference československých fyziků v Brně, kde byl jako jeden z pozvaných přednášejících profesor Lobkovitz z USA, ředitel Ústavu vysokých energií v Rochestru. Padla tam také otázka, jak u nich hodnotí fyziky. Jeho odpověď byla: U nás je dobrý fyzik ten, o kterém jiní fyzici říkají, že je dobrý. To se ale těžko vypisuje do tabulek hodnocení‘," tvrdí.


O docentu Šuttovi ale mohli promluvit jeho kolegové: „Stručně shrnout jeho přínos pro vědu je dost těžký oříšek. Za sebe bych řekla, že kromě neskutečného odborného rozhledu a zasvěceného pohledu hlavně na strukturní analýzu pan docent ovlivnil a ‚vychoval mnoho studentů i kolegů. Nezažila jsem situaci, kdy by odmítl poskytnout pomoc, ať už odbornou nebo soukromou,“ říká Marie Netrvalová z oddělení Výzkumu pokročilých materiálů NTC.


Na každém konci je hezké, že něco nového začíná. Není vám líto, že NTC opouštíte?
Existuje takové rčení, že lidé přicházejí a odcházejí, ale úřad zůstává. Platí to i o vysokých školách a výzkumných ústavech. Je dobré, když výzkum pokračuje i po odchodu pracovníků, jako jsem já.

A co vás čeká?
Na NTC jsem působil téměř 17 let. I v důchodu se hodlám nadále zabývat problematikou, které jsem se v poslední době věnoval. Jsem ochoten nadále pomáhat svým bývalým spolupracovníkům konzultacemi, radami i zpracováním dat na dálku přes internet a mobilní telefon, pokud o to budou mít zájem. Výzkumní pracovníci jdou totiž do důchodu jenom formálně.

Mohl byste vysvětlit, čím jste se během své pracovní kariéry odborně zabýval? Představit svůj obor?
Svoji pracovní kariéru mohu přibližně rozdělit na dvě období. Do roku 1980  jsem jako profesionální voják vykonával službu u bojových útvarů Čs. armády a na Vojenské správě, kde jsem také dálkově studoval fyziku pevných látek zaměřenou na polovodiče. Mimochodem, ve své diplomové práci jsem se zabýval spínacím efektem v monokrystalech V205. Spínací efekt v různých materiálech byl v té době velmi aktuální. Po roce 1980 jsem začal působit na Vysoké vojenské technické škole a posléze ve Vojenské akademii v Liptovském Mikuláši na katedře fyziky až do roku 2003. V rámci své disertační práce jsem se zabýval tepelným zpracováním iontově implantovaných polovodičů elektronovým svazkem. Na katedře jsem vybudoval pracoviště rentgenové difrakce a optické spektroskopie. V této době jsem úzce spolupracoval s katedrou mikroelektroniky Slovenské technické univerzity v Bratislavě a s Ústavem přístrojové techniky v Brně.
Když došlo roku 2003 k reorganizaci Vojenské akademie a já jsem měl za sebou už více než 42 let služby v armádě, získal mě profesor Jaroslav Fiala k práci na nově vzniklém výzkumném ústavu v Plzni. Nabídku jsem přijal a mé další působení na NTC ZČU v Plzni je všeobecné známo. V roce 2005 vzniklo na NTC oddělení Materiálů a technologií, které se začalo zabývat vývojem technologie a výzkumem materiálů pro ochranu životního prostředí (fotovoltaika), fotonické aplikace a mikrosystémovou techniku. Tyto materiály a technologie mají perspektivu ještě další desítky let. Při budování pracoviště šlo zejména o to, aby obrazně řečeno byly v jedné budově jak technologie přípravy vybraných materiálů, tak experimentální techniky na zjištění jejich základních vlastností.

Co vás na fyzice zaujalo natolik, že jste se jí věnoval dlouhodobě?
Na Vyšším vojenském učilišti Otakara Jaroše ve Vyškově na Moravě jsme měli matematiku a fyziku. Státní závěrečnou zkoušku jsem udělal dokonce i z matematiky. Diplomovou práci jsem měl na téma Vyrovnávání přímkou a parabolou u doc. Josefa Škráška. Tehdy jsem netušil, že se tím budu ještě někdy podrobně zabývat. Až v roce 1972 mě zaujala série článků v novinách od dr. Jiřího Mrázka s názvem Vyprávění o Zemi a životě aneb Po stopách profesora Ditfurtha. Bylo to víceméně o astrofyzice, ale nakonec jsem skončil u fyziky pevných látek, kde větší úlohu hraje mikrofyzika. Pak už jsem pokračoval v tomto oboru, i když o astrofyziku se pořád zajímám.

Představoval jste si tehdy nějak svoji kariéru?
O nějaké kariéře jsem nikdy neuvažoval, ani jsem se nikdy ničeho nedomáhal. Na pozice, které jsem zastával, mě vždy někdo navrhnul, když to uznal za vhodné, bez mého přičinění. Vždy jsem se chtěl věnovat zejména odborné práci.

Jaké byly vaše začátky na NTC?
Mé začátky byly jednoduché. 31. srpna 2003 jsem ukončil aktivní službu v armádě a 1. září 2003 jsem se hlásil na NTC a pustil jsem se do práce.

A jak se díváte na svoji kariéru dnes? Co považujete za největší úspěch?
Kdybych se měl rozhodovat znovu, jestli se mám na tuto dráhu dát, určitě bych se na ni dal. Pokud jde o nějaký úspěch, netuším, jestli nějaký významný mám.

Máte nějaké vzory, lidi, kteří vás nejvíce ovlivnili?
Doc. Ján Maďar, u kterého jsem absolvoval první i poslední zkoušku z fyziky na Komenského univerzitě, doc. Svetozár Kalavský, který byl vedoucí mé diplomové práce a také školitelem při tvorbě disertační práce, prof. Helmar Frank, se kterým jsem měl dlouhodobou neformální spolupráci. Pokud jde o jiné vzory, neměl jsem nějaké vyhraněné. Vážím si každého, kdo v oblasti fyziky něco významného vykonal.

Poradíte mladším kolegům, co z člověka udělá vynikajícího výzkumníka?
Těžko říct, někdy to může být i náhoda. Mladším kolegům bych poradil, aby ve výsledcích své výzkumné práce hledali souvislosti i s někdy diametrálně odlišnými oblastmi fyziky.

Moc děkuji za rozhovor. Všichni přejeme mnoho zdraví a pohody.


doc. RNDr. Pavol Šutta, Ph.D.

  • Narodil se v roce 1944 na Slovensku v obci Turzovka. V roce 1980 obhájil rigorózní práci na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě v oboru fyzika pevných látek. 
  • Doktorskou zkoušku složil na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Komenského v oboru fyzika kondenzovaných látek a akustika v roce 1987, habilitován byl v roce 1999 na Západočeské univerzitě v Plzni v oboru aplikovaná fyzika. Pavol Šutta zahájil svou profesní kariéru na Vysoké vojenské technické škole a Vojenské akademii v Liptovském Mikuláši, kde vedl skupinu zkoumající pevné látky. 
  • V roce 2004 nastoupil do výzkumného ústavu Nové technologie jako vedoucí pracovník oddělení Materiály a technologie. Vedl například projekt 1M (Materiály a komponenty pro ochranu životního prostředí od MŠMT), který měl vynikající hodnocení. 
  • V roce 2011 se stal vědeckým ředitelem projektu CENTEM a hlavním řešitelem navazujícího projektu CENTEM+, který byl ukončen minulý rok a na výbornou obhájen na začátku května 2020.

Galerie


Výjezdní zasedání NTC v roce 2016.

Ocenění Krystalografické společnosti (CSCA) za dlouholetý přínos.

Nové technologie - výzkumné centrum

Dita Sládková

04. 06. 2020


Uměleckou cenu města Plzně za rok 2019 získá absolventka Sutnarky

Absolventi Univerzita Úspěchy

Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara

01. 07. 2020

Studie zmapovala potřeby a spokojenost Plzeňanů v oblasti sociálních služeb

Spolupráce Univerzita Veřejnost

Fakulta filozofická

19. 06. 2020

Seznamte se se špičkovými sportovci z řad studentů ZČU

Sport Studenti Univerzita

Celouniverzitní

23. 06. 2020