Hlavní stránka Info portálu ZČU

Nejvýznamnějším mezníkem období komunismu byl rok 1968, během něhož se reformně smýšlející křídlo Komunistické strany Československa pokusilo změnit dosavadní linii státního socialismu sovětského typu. „Pro naprostou většinu občanů Československa takzvané pražské jaro přineslo naději na svobodnější život a lepší budoucnost. Agrese 21. srpna byla pro ně proto šokem a velkou ranou do jejich životů. Občané naší země, včetně Plzeňanů, dali jasně najevo svůj odpor k invazi vojsk Varšavské smlouvy,“ uvedl plzeňský primátor Martin Baxa.

Bronzová deska s motivem stopy tankového pásu je osazena do úrovně dlažby náměstí Republiky, kde nejlépe evokuje násilný vpád vojsk pěti komunistických zemí na území Československa. Jedním z iniciátorů jejího vzniku je plk. v. v. Jan Kabát, předseda územního spolku Plzeň Vojenského spolku rehabilitovaných Armády České republiky. 

Jana Komišová, vedoucí Odboru prezentace a marketingu města Plzně, doplnila, že právě sem vjela těžká vojenská technika, podepisovaly se zde petice proti okupaci, mladí lidé tu na protest drželi hladovku a bylo zde místo s největší koncentrací protiokupačních letáků a plakátů.

Zhotovitelem díla a modelu je umělecko-modelářský ateliér Matějka, který se podílel i na řadě dalších podobných projektů v Plzni. Autorem návrhu je výtvarník Vladimír Líbal ve spolupráci s Odborem prezentace a marketingu Magistrátu města Plzně. Fotografie na informačním panelu, který bude umístěn v blízkosti desky po dobu jednoho týdne, pocházejí z fondů a sbírek Archivu města Plzně, Západočeského muzea v Plzni – oddělení novějších dějin a Státního oblastního archivu v Plzni. Pás tanku T-55 zapůjčilo Muzeum na demarkační linii v Rokycanech.

O okupaci Československé socialistické republiky armádami Sovětského svazu, Německé demokratické republiky, Polska, Maďarska a Bulharska se většina obyvatel města Plzně dozvěděla 21. srpna z ranního vysílání Československého rozhlasu.

Před Plzní se sovětské jednotky objevily v 5:20 hodin na linii Třemošná, Kozolupy a Zbůch, kde se zastavily. První obrněnce do města vjely okolo půl osmé a do poledne byly obsazeny všechny klíčové instituce včetně sídel Komunistické strany Československa. Přestože situace v Plzni nebyla ani zdaleka tak vyhrocená jako v Praze a dalších městech, vyhlásil sovětský vojenský velitel Plzně zákaz vycházení po 21. hodině.

„Díky řadě místních fotografů, kteří svoje snímky uložili ve zdejších paměťových institucích, se podařilo do značné míry zdokumentovat průběh obsazování nejvýznamnějších úřadů a institucí ve městě, ale i další události z tohoto období,“ uvedl městský archivář Adam Skála.

Připomněl, že Archiv města Plzně a Západočeské muzeum ve spolupráci se Státním oblastním archivem v Plzni připravily přede dvěma lety obsáhlou výstavu Okupace ´68 Plzeň jako připomínku 21. srpna 1968. Prostřednictvím fotografií, dobových tiskovin i předmětů zmapovala události roku 1968 od jarních měsíců přes první dny okupace až po období počátku takzvané normalizace.