Hlavní stránka Info portálu ZČU

Koncept se opírá o tři základní pilíře: prvním jsou reflektované průběžné praxe studentů FPE na školách, druhým pilířem je pomoc mateřským, základním a středním školám v personální oblasti a při zvyšování kvality jejich výuky a třetím je propojení praxe a výzkumu.

„Rozvoj praxí je pro naši fakultu naprosto zásadní, protože umožňuje kvalitní přípravu studentů na jejich působení ve školách,“ komentuje první pilíř děkan Pavel Mentlík. „Na konci roku 2020 jsme podepsali v tomto duchu memoranda se sedmi školami v regionu a zahajujeme tak s nimi úzkou spolupráci, která přinese kromě jiného zcela nové pojetí praxí studentů a inovativní elementy do výuky na naší fakultě, ale i na fakultních školách,“ dodává děkan.

Praxe studentů by měly být průběžné a gradující. „Student bude do školy nejdříve docházet na hospitace, postupně začne učiteli pomáhat, třeba jen v části hodiny, kdy bude s žáky pracovat souběžně s ním. Postupně se takto bude s žáky seznamovat, pozná klima třídy a získá určitou jistotu při vystupování ve třídě. Poté už bude ve třídě vyučovat samostatně,“ vysvětluje pojem gradující praxe proděkanka pro vnější vztahy a celoživotní vzdělávání Michaela Voltrová. „Studenti by měli do školy docházet pravidelně v průběhu celého navazujícího magisterského studia ve stanovených dnech. To jim umožní průběžně reflektovat zkušenosti z praxe v didaktických seminářích – budou se moci vracet k situacím, s nimiž měli třeba ve výuce problémy, a hned v dalším týdnu prakticky uplatnit didaktická doporučení,“ popisuje výhody průběžných praxí Michaela Voltrová. Ty by se v pilotním režimu měly začít využívat od letošního září, a to se skupinou studentů z katedry německého jazyka.

Mezi Plzeňské fakultní školy v současné době patří plzeňské školy Masarykova ZŠ, Tyršova ZŠ a MŠ, 20. ZŠ, 26. ZŠ, 28. ZŠ, 55. MŠ a dále Gymnázium Blovice. Síť fakultních škol chce FPE dále rozšiřovat. Průběžný systém praxí hodnotí školy velmi pozitivně. Oceňují, že se díky nim také student víc zapojí do běžného chodu školy. Mohou s ním spolupracovat i při mimoškolních akcích. Pokud bude škola souhlasit, bude se student moci účastnit třídních aktivů, porad apod., zkrátka zažije všechno, co s učitelskou praxí přímo souvisí. Školy si tak mohou studenta obrazně řečeno vychovávat. „V současné personální nouzi školy budou bezesporu usilovat o to, aby u nich student po škole nastoupil do pracovního poměru,“ potvrzuje Michaela Voltrová. Oproti stávající praxi, kdy studenti učitelství absolvují praxi v různě dlouhých blocích, má tedy průběžná praxe řadu výhod, které by se měly v přípravě budoucích učitelů pozitivně projevit.

V rámci druhého pilíře chce fakulta vytvořit databázi, která bude mapovat poptávku škol a nabízet možnosti výuky. Škole, která se bude potýkat s kritickou personální nouzí, pomůžou studenti či didaktici třeba tím, že nahradí nemocné vyučující. Studenti učitelství díky spolupráci škol zase získají širší praxi, a to třeba i vedením kroužků, pomocí na školách v přírodě, lyžařských kurzech nebo doučováním.

Třetí pilíř je pak založen na úzké spolupráci didaktiků s učiteli z praxe. Jeho cílem je rozvoj výzkumných aktivit na školách. Výzkumy jsou nastaveny tak, aby se společně řešila problematická místa ve výuce, a výsledky tak pomáhaly zlepšit kvalitu výuky na zapojených školách.