Na katedře politologie a mezinárodních vztahů Fakulty filozofické působí Laboratoř výzkumu populismu

Posilovat veřejnou debatu o výrocích politických aktérů co do jejich formy i obsahu. Poukázat na potenciálně nebezpečné faktory ve vztahu ke stavu demokracie a politické kultury (nejen) v ČR. Naplňovat roli politologie jako kritické sociální vědy. To jsou tři hlavní cíle Laboratoře výzkumu populismu, která působí na katedře politologie a mezinárodních vztahů Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.

Za projektem takzvané Populism Lab, zabývající se výzkumem populismu v českém prostředí, stojí trojice akademiků Petr Krčál, Vladimír Naxera a Ondřej Stulík. „Společenský a politický prostor je v současnosti zahlcován polopravdami, zkratkami a nastolováním politické agendy různých aktérů, která má odvádět pozornost od základních funkcí demokratického státu, jako je starost o názor občanů, podpora republikanismu a rovný přístup k maximálně nestranným informacím,“ říkají s tím, že informace jsou přitom esencí pro společenský život i pro kvalifikované rozhodování o věcech veřejných.

Zahlcení prostoru informacemi všeho druhu je sice živnou půdou pro analytiky, nicméně pro občany a pedagogy, za něž se tým Populism Lab také považuje, je to situace, kterou se cítí odpovědni řešit. Nechtějí ovšem říkat, co je správné a co špatné, ale odhalovat, jak politické elity komunikují vůči veřejnosti, co může být zdrojem odvedené pozornosti směrem k těžko udržitelným – populistickým – zkratkám, a tato odhalení předávat dál.

Jak Populism Lab funguje v praxi, ukáže nejlépe její analýza populistických výroků prezidenta Miloše Zemana o médiích. V laboratoři vznikla grafika (viz níže), která propojuje Zemanovy výroky na adresu veřejnoprávních i soukromých médií, jeho tvrzení o vlivu médií, jejich neprofesionalitě i profesionalitě, jeho hodnocení konkrétních jedinců. Vše, co lze interpretovat optikou populismu. „Podklady sbíral tým Populism Lab průběžně, a to ze všeho, co Miloš Zeman řekl a co bylo veřejně dostupné. Bylo potřeba nasbírat a vyhodnotit celkem 730 tisíc slov. Čištění dat a kreslení grafiky následně zabralo zhruba pět hodin práce,“ komentuje práci týmu za katedru politologie a mezinárodních vztahů Martina Ponížilová.

Při svých analýzách klade Populism Lab důraz na maximálně srozumitelný jazyk, aby bylo možné předat široké veřejnosti potřebné doplňující informace k jejich kvalifikovanému rozhodnutí. Neomezuje se pouze na akademické výstupy, ale vydává také popularizační texty a komunikuje v médiích. Například o zkoumání výroků prezidenta Zemana hovořili politologové v pořadu Moře konspirací a ostrovy deviace Českého rozhlasu Vltava. Všechny výsledky práce Populism Lab, která chce rovněž organizovat přednášky pro veřejnost, jsou dostupné ve formě odborných publikací, jejichž seznam je k vidění na webu katedry.

Tým Populism Lab chce svou prací upozorňovat na rizika jako polarizace společnosti, možnosti překračování ústavního, zákonného a kulturního rámce a zejména pak oslabení pluralitního a liberálního aspektu demokracie, protože populismus není a priori antidemokratický, ale je antiliberální a antipluralitní. „Populismus díky tomu v sobě obsahuje mnoho paradoxů, například když populističtí politici slibují více participace prostřednictvím odvolatelnosti politiků nebo referenda bez jakýchkoliv parametrů platnosti či omezení, pak to může vést paradoxně ke zhoršení kvality demokracie, protože je kladen důraz na kvantitu rozhodnutí a ona kvalita hodnocení jde nutně stranou. Ne každý občan má čas se neustále zabývat politikou a hledat si informace z několika zdrojů. Pak to vede k tomu, že se často ztotožní s první dobře znějící informací, možná i zjednodušenou nebo vyloženě nepravdivou a na jejím základě hlasuje o ústavně důležitých otázkách, jako je třeba vystoupení ČR z EU nebo NATO,“ vysvětlují Petr Krčál, Vladimír Naxera a Ondřej Stulík.

Když klesá kvalita informací, vázne podle trojice akademiků veřejná debata, čímž se opět paradoxně snižuje informovanost voličů, kteří pak mají méně možností hodnotit politiku, respektive konkrétní návrh, o kterém v referendu hlasují . „Je to takový začarovaný kruh a důsledkem může být přijetí politiky, jejíž praktický dopad není pro voliče jasný či srozumitelný. Například po přijetí Brexitu byla nejfrekventovanější otázkou zadávanou do vyhledávače Google ve Velké Británii ‘Co znamená Brexit‘,“ dodávají.