Hrad Bečov navázal spolupráci s dvěma fakultami ZČU. Se Sutnarkou připravuje expozici Tekutý poklad

Spolupráce Tisková zpráva Veřejnost

Státní hrad a zámek Bečov, který je od roku 2014 fakultním objektem Univerzity Karlovy, nově navázal spolupráci také se Západočeskou univerzitou v Plzni (ZČU), a to hned se dvěma fakultami – s Fakultou filozofickou a Fakultou designu a umění Ladislava Sutnara. S uměleckou fakultou v současné době připravuje expozici Tekutý poklad, věnovanou vínům a koňakům z konce 19. století. Ve čtvrtek 29. dubna si zástupci NPÚ a ZČU na hradním nádvoří v Bečově slavnostně předali podepsaná memoranda. Zároveň byl odhalen obnovený vlajkový stožár v původní historické vížce. Nad státním hradem a zámkem tak opět fyzicky vlaje česká státní vlajka a pomyslně i prapor vzdělávání.
Státní hrad a zámek Bečov dlouhodobě spolupracuje s Karlovou univerzitou a je jejím, jako první svého druhu, fakultním objektem. Bečov je díky projektu NAKI – Památky nás baví – také regionálním edukačním centrem, do kterého se díky finalizaci stavební obnovy v letošní sezóně opět navrátil kmenový pracovník na pozici edukátora, neboť doposud tuto úlohu zastávali vyškolení stálí i externí průvodci či v kumulaci s jinými úkoly též správa SHZ Bečov. Těší nás proto, že jsme mohli rozšířit naši spolupráci ještě i se Západočeskou univerzitou v Plzni, která je geograficky blíže, a navíc moje alma mater,“ říká kastelán SHZ Bečov Tomáš Wizovský, absolvent oboru humanitních věd a archeologie ZČU.

Průběžná spolupráce se Západočeskou univerzitou v Plzni probíhala však již v minulosti, Bečov byl tématem bakalářských a diplomových prací studentů ZČU, jejichž výsledky pak správa SHZ Bečov hojně využívala v praxi a prezentaci. Kromě toho se Bečov stal cílem stážistů, delegací a hostů odborných konferencí pořádaných ZČU. Na základě této předchozí spolupráce již v loňském roce vzniklo Memorandum o spolupráci v oblasti vzdělávání a výzkumu s Fakultou filozofickou ZČU. Studenti tak budou nejen zpracovávat bakalářské, diplomové a disertační práce s tématem Bečova, ale také se budou účastnit odborných praxí, stáží a workshopů, které podpoří jejich uplatnění v praxi.

Spojení Fakulty filozofické a Státního hradu a zámku Bečov bylo vždy velmi úzké. Nejen že je kastelán absolvent jedné z našich kateder, ale několik dalších absolventů Fakulty filozofické se v uplynulých letech podílelo na projektech, které souvisely s úpravami a zpřístupňováním hradu. Celý region je velmi úzce spjat s aktivitami našich akademiků, absolventů a oblíbeným místem našich studentů, kteří sem směřují témata svých kvalifikačních prací, odborné exkurze, konference, ale i volnočasové aktivity, často zaměřené na zviditelnění památek této oblasti. Státní hrad a zámek Bečov je významnou památkou v regionu a hradem, který ukrývá hned několik pokladů, a to skutečných. Je též místem, které se pod správou Tomáše Wizovského stalo de facto edukační institucí. Uzavření memoranda mezi naší fakultou a SHZ Bečov je tak logickým krokem, který posunuje naši spolupráci, které si velmi vážíme, na oficiální úroveň,” uvádí zástupce fakulty pro vnější vztahy Petr Krištuf.

V letošním roce se podařilo uzavřít přelomové Memorandum o spolupráci s Fakultou designu a umění Ladislava Sutnara. Prvním projektem je koncepce nově vznikající expozice tzv. Tekutého pokladu, která vznikla ve spolupráci SHZ Bečov, SIMID (Sdružení pro interpretaci místního dědictví ČR) a Sutnarkou – Fakultou designu a umění Ladislava Sutnara.

Expozice hradů, zámků a muzeí tu nejsou pro exponáty, ale pro návštěvníky, kteří pomohou vše ekonomicky udržet. Proto je třeba, aby byly expozice atraktivní, přitažlivé pro všechny věkové a sociální vrstvy obyvatelstva a aby byly proměnlivé tak, že přimějí návštěvníky vracet se opakovaně i v průběhu jednoho roku. Učinit expozici hradu, zámku či muzea atraktivní dokáží pedagogové a studenti naší Sutnarky a já jsem hrdý, že učíme studenty naplňovat jejich sociálně – kulturní misi ve společnosti. Učíme je dělat život a svět kolem sebe krásnější, lepší, zajímavější a podnětnější pro všechny. I taková je role univerzit,“ říká děkan Josef Mištera.

Cílem této expozice, která vznikne ve sklepích opravovaného Pluhovského paláce, je přiblížit návštěvníkům mimořádně hodnotnou a celosvětově unikátní sbírku vín a koňaků z konce 19. století. 

„Audiovizuální expozice je z velké části reakcí na vizuální a pocitové potřeby návštěvníka 21. století. Nejedná se však o samoúčelnou show, přistupujeme k její tvorbě s úctou a pokorou, a vytváříme tak současnými prostředky propojení historického pokladu s přítomností. Cílem není oslepit návštěvníka světlem a zanechat mu tak nesmazatelnou stopu na oční sítnici, ale vhodně nasvítit prostorový obraz, který si odnese divák ve své paměti. Stejně tak zvuková stopa nemá ambice posadit diváka na zem mohutným basem, nýbrž doprovází výklad průvodce a vytváří autentický dojem z prostředí vinných sklepů. Základním prvkem vizuálního pocitu je čistota prostoru. Velká část expozice je zastoupena videoprojekcí, která dokresluje a modeluje prostor samotného sklepa a stává se částečně průvodcovým alter egem. Pečlivě hledáme řešení jednotlivých prostředí a snažíme se nalézt ty nejvhodnější stálé podmínky pro uchování tekutého pokladu v co nejlepší kvalitě. Jednotlivé kusy vitrín a skleněné plochy vystupují z kamenných zdí Beaufortské vinotéky, láhve vína tak ve svých trezorech prostupují prostorem. Pocitově se tak navrací do svého úkrytu, kde byly na dlouhou dobu pohřbeny s relikviářem sv. Maura, což způsobilo jejich nezpochybnitelnou výjimečnost. Nerezové části pak vyžadují současné, čisté, technické zpracování, aby symbolicky vyvolaly časový posun tohoto nezvyklého pokladu,“ popisuje vedoucí ateliéru Multimédií a autor koncepce Jan Morávek.

Součástí slavnostního aktu předání podepsaných memorand byl i návrat státní vlajky na vlajkový stožár na hradní hlásce. Umístění vlajkového stožáru na okrouhlé věži tzv. bergfritu má dlouhou tradici, k vidění je totiž již na obrázku vytvořeném někdy kolem roku 1860. Správa státního hradu a zámku se tak vrací ke své dlouholeté zvyklosti. Již v minulosti zde byly vyvěšovány vlajky původních významných majitelů Bečova – Rýzmburků a Pluhů z Rabštejna. Od roku 2018, který byl vyhlášen rokem české státnosti, se zde nachází celoročně vlajka České republiky. Obnovená tradice vlajkového stožáru se tak stane z daleka viditelným znamením blížícího se finále památkové a stavební obnovy horní části areálu, po jejímž dokončení dojde k zpřístupnění středověkého hradu, hradního nádvoří, stylové kavárny, nového zázemí pokladny, hradního obchodu a Pluhovského paláce s novou muzejně-galerijní expozicí relikviáře svatého Maura a multimediální expozicí Tekutého pokladu. Právě z hradní věže si budou moci návštěvníci užít jeden z nejkrásnějších pohledů na město Bečov a vytažení či spuštění vlajky bude informovat o provozní době národní kulturní památky.

Hrad a zámek Bečov představuje jedinečný soubor historických budov, z nichž nejvýznamnější je gotický hrad, renesanční palác a barokní zámek. Od roku 2002 je zde trvale vystavována unikátní ostatková schránka – relikviář sv. Maura, který je spolu s korunovačními klenoty nejcennější zlatnickou památkou České republiky. V roce 2010 získal Projekt konzervace a prezentace Horního hradu v Bečově mezinárodní ocenění Europa Nostra. Hrad a zámek Bečov se specializuje na edukace a sportovně-kulturní vyžití pro širokou veřejnost. Také díky těmto aktivitám se stal v roce 2013 Fakultním objektem Univerzity Karlovy, Pedagogické fakulty. Na základě dlouhodobé příkladné spolupráce s HZS Karlovarského kraje a stálému zdokonalování protipožárního systému se bečovský zámek stal v roce 2018 modelovým pracovištěm HZS Karlovarského kraje.

Galerie


Zleva ředitel Územní památkové správy v Praze NPÚ Dušan Michelfeit a Petr Krištuf z Fakulty filozofické ZČU.

Zleva děkan Sutnarky Josef Mištera a ředitel Územní památkové správy v Praze NPÚ Dušan Michelfeit.

Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara

29. 04. 2021