Spolupráce Tisková zpráva Veřejnost
Cílem projektu Digitální archiv dokumentů NKVD/KGB
vztahujících se k Československu je vytvořit archiv dokumentů a
fotografií sovětských bezpečnostních složek vztahujících se k československé
historii, který bude přístupný online a v němž bude možné vyhledávat
například podle konkrétního obsahu dokumentů, jména nebo jiných životopisných
údajů osoby postižené politickými represemi v SSSR, časového a místního
zařazení dokumentů a dalších kritérií.
Digitální archiv má
být hotový do konce roku 2022. Už nyní jsou však v jeho testovací verzi zpřístupněny vyšetřovací
spisy k takzvanému charkovskému procesu. Dokumentaci zveřejnil ÚSTR
při příležitosti 90. výročí tohoto soudního procesu, který se odehrál
v Charkově od 12. do 14. června 1931 a je znám také jako proces
s českými učiteli. „Jeho cílem
patrně bylo zlikvidovat kontakty české menšiny v Sovětském svazu s vlastí,
přinutit ji k úplné sovětizaci a pokusit se i tímto způsobem přimět
československou vládu k diplomatickému uznání SSSR,“ říká Adam
Hradilek z ÚSTR. Dodává, že šlo o do
té doby největší vykonstruovaný proces proti českým krajanům v Sovětském svazu.
Z celkem jednadvaceti souzených osob bylo dvanáct učitelů. Původně však
tehdejší sovětská bezpečnostní služba v rámci této akce pozatýkala od července
1930 do ledna 1931 desítky českých učitelů, vedoucích krajanských spolků,
rolníků a předních činitelů českých komunit. Ti byli souzeni
v navazujících procesech.
Uveřejněný spis
obsahuje 73 svazků čítajících více než deset tisíc stran dokumentů sovětské
bezpečnostní služby. Dokumenty byly zdigitalizovány ve Státním archivu
Bezpečnostní služby Ukrajiny. Kromě vyšetřovacích spisů jednotlivých osob jsou
zde k dispozici přepisy soudního líčení z 12. až 14. června 1931, instruktážní
brožura sestavená na základě procesu, dokumentace k rehabilitaci obětí z
poloviny 60. let či zabavené dokumenty, dopisy, osobní doklady a fotografie
souzených osob.
Díky zapojení
desetičlenného týmu z katedry kybernetiky a výzkumného centra NTIS FAV je
možné v rozsáhlých materiálech vyhledávat. Jejich software dokáže z naskenovaných obrazových a textových
dokumentů, které jsou v ruštině, ukrajinštině a češtině, získat text, a to
pomocí metody nazývané Optical Character Recognition (OCR). Tento elektronický text pak software uloží do databáze,
v níž lze dobře vyhledávat. „Výzva
pro nás spočívá především v tom, jak dostat co nejvíce smysluplného textu
z dokumentů, které jsou zmuchlané, zažloutlé nebo třeba naskenované nakřivo či
v malém formátu a zároveň obsahují například směs strojopisu a ručně
psaných poznámek a to vše je ještě doplněno otisky razítek,“ přibližuje úskalí
práce s dokumenty Marek Hrúz z výzkumného centra NTIS FAV. Kromě úkolu získat
co nejvíce textu z dokumentů je cílem kybernetiků uložit texty do
databáze tak, aby v ní bylo možné rychle a přesně vyhledávat, a navrhnout
uživatelské rozhraní, které bude intuitivní a přátelské pro odbornou i
laickou veřejnost.
Celkem software
zpracuje přes milion textových a fotografických dokumentů, které ÚSTR
v rámci dokumentační činnosti digitalizoval v rozmezí let 2014 až 2020
zejména v ukrajinských a ruských archivech. Jedná se převážně o
kopie vyšetřovacích spisů osob postižených represí NKVD a KGB na území
Sovětského svazu, jejichž osud se váže k československé historii.
Dokumenty se tak vztahují například k represím páchaným na krajanech od 20. do
50. let 20. století, k osudům Čechoslováků v Gulagu, sovětizaci
Podkarpatské Rusi po roce 1945 nebo invazi vojsk Varšavské smlouvy do
Československa v roce 1968.
Projekt Digitální
archiv dokumentů NKVD/KGB vztahujících se k Československu probíhá od
března 2020 do konce roku 2022 a finančně ho podpořilo Ministerstvo kultury ČR
z programu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a
kulturní identity NAKI II.
náhled testovací verze digitálního archivu dokumentů NKVD a KGB k čsl.historii
vyhledávání v testovací verzi digitálního archivu
Fakulta aplikovaných věd |
Šárka Stará |
28. 06. 2021 |