Hlavní stránka Info portálu ZČU

„Díky provedenému výzkumu a dokumentaci těchto lokalit se nám například podařilo prokázat, že při budování předkoloniálních svahilských měst byla značná pozornost věnována plánování a budování uliční sítě a že i kamenné budovy procházely relativně častými přestavbami,“ přibližuje Monika Baumanová první zjištění terénní části prestižního výzkumného projektu, na němž se podílí Centrum afrických studií Fakulty filozofické ZČU, které funguje na katedře blízkovýchodních studií. Projekt „Srovnání transformace městské morfologie z předkoloniálních do koloniálních urbánních tradic“, financovaný Grantovou agenturou ČR, je zaměřený na vliv kolonialismu na prostorovou strukturu měst. Do mezinárodního týmu je vedle odborníků ze ZČU zapojen i tým z katedry geomatiky z Univerzity v Kapském Městě v Jihoafrické republice, vedený profesorem Heinzem Rütherem.

„Jedná se o první projekt z oboru historické archeologie zabývající se subsaharskou Afrikou, který realizuje česká univerzita. Umožňuje nám významně přispět do mezinárodní debaty o globálním vývoji měst a urbanismu,” říká hlavní řešitelka projektu Monika Baumanová z Fakulty filozofické ZČU.

Projekt je zaměřený na několik geografických oblastí – především východní a severní Afriku a oblasti Pyrenejského poloostrova. Zkoumané regiony v Africe byly přitom dějištěm evropského a arabského kolonialismu, zatímco dnešní Španělsko bylo naopak ve středověku kolonizováno muslimy z Afriky. Cílem je v rámci zvolených oblastí porovnat, jakým způsobem se koloniální historie vepsala do podoby měst – jejich uliční sítě, rozmístění staveb a jejich prostorového kontextu. Hlavní důraz je přitom kladen na budovy a prostranství s veřejnou společenskou funkcí, kde se v minulosti mohli shromažďovat lidé za účelem náboženským, obchodním nebo politickým, jako jsou například mešity, trhy nebo náměstí.

Plzeňští vědci v současné době dokončili 3D skenování a mapování dvou zaniklých předkoloniálních měst Jumba la Mtwana a Mnarani v Keni, která pocházejí ze 14. – 15. století. „Svahilská přímořská města byla klíčová pro rozvoj dálkového obchodu mezi vnitrozemskou Afrikou a oblastí středního východu, Indie a Číny,“ vysvětluje Monika Baumanová. „Protože velká část staveb v těchto městech byla kamenná, dochovávají se na těchto lokalitách stojící pozůstatky zdí a různých architektonických prvků, které lze zkoumat nedestruktivním povrchovým průzkumem,“ dodává.

3D skenování umožnilo nejen zdokumentovat stav dochovaných archeologických památek, ale i otevřít nová témata, jako jsou například půdorysné členění staveb i měst nebo výzkum konstrukčních a stavebních technik tehdejšího obyvatelstva, která nyní s využitím modelů zkoumá Monika Baumanová. Díky mapování a skenování prostorového uspořádaní staveb bylo možné zobrazit zaniklá města ve 3D modelech jako virtuální realitu, a města tak bude možné „navštívit“ přes počítač kdekoli na světě. V současné době má modely dvou zaniklých měst k dispozici National Museums of Kenya, tamní odborníci je mohou využít pro účely památkové péče.