Hlavní stránka Info portálu ZČU

V minulých letech se biologický antropolog Lukáš Friedl zabýval výzkumem nového druhu hominidů Homo naledi. Jeho úspěšné zapojení do mezinárodního týmu zaměřeného na tuto problematiku vedlo v současné době k navázání spolupráce s kolegy z University of the Witwatersrand v Johannesburgu.

Společně s nimi připravuje nyní Lukáš Friedl výzkum fosilních nálezů předků člověka z lokality U.W. 105 v oblasti nazývané „kolébka lidstva“ v Jihoafrické republice. V současnosti probíhá v této lokalitě terénní výzkum, jehož výsledkem je soubor fragmentárních nálezů hominidů ze zatím přesněji nedatovaných kontextů. Právě studiem fragmentů dlouhých kostí končetin se vědci budou nyní zabývat. „Našim cílem je provést taxonomickou a funkčně morfologickou analýzu dlouhých kostí končetin, která by byla následně syntetizována s výstupy dalších dílčích analýz a přispěla by k pochopení druhového složení a evoluční historie homininů z této lokality,“ říká Lukáš Friedl. Fakulta filozofická ZČU se tak jako jedna z mála tuzemských institucí opět zapojuje do unikátního výzkumu předků člověka.

Na africký kontinent se orientuje i právě probíhající výzkumný projekt Centra afrických studií, podpořený Grantovou agenturou ČR. Jeho hlavní řešitelkou je afrikanistka a archeoložka Monika Baumanová z katedry blízkovýchodních studií FF a na řešení se podílí také historik Jan Pěchota z téže katedry. Hlavním tématem projektu je studium morfologie měst v oblastech, které mají historickou zkušenost s kolonialismem. Předmětem výzkumu je srovnání předkoloniální a koloniální morfologie měst, tedy jejich půdorysu i rozmístění budov a prostranství s veřejnou funkcí. „Analýzy čerpají především z již dlouho uznávaných a diskutovaných vědeckých teorií, že uspořádání budov a architektura jsou úzce propojeny s fungováním společnosti, identitou nebo systémy moci. V tomto ohledu je projekt zajímavý svou perspektivou, která porovnává Afriku a její zkušenost s kolonialismem křesťanské Evropy a oblast dnešního Španělska s osm století dlouhou historií islámského kolonialismu z Afriky,“ přibližuje Monika Baumanová.

Součástí projektu byl i terénní výzkum předkoloniálních měst v Keni, který proběhl ve spolupráci s týmem z katedry geomatiky Univerzity v Kapském Městě v Jihoafrické republice. Jeho hlavním cílem bylo mapování a vytvoření 3D modelů dvou předkoloniálních měst na pobřeží Indického oceánu. Díky tomuto projektu se ZČU jako jediná univerzita v ČR přímo angažuje v archeologickém výzkumu subsaharské Afriky a přispívá ke globálnímu výzkumu urbanismu, jeho podob a propojenosti minulých tradic se současným životem ve městech.

V průběhu projektu bylo zveřejněno již pět článků v prestižních časopisech, další se plánují na tento a následující rok. Vyjde také kniha ve vydavatelství Springer. V roce 2022 se uskuteční celá řada vědeckých seminářů a konferencí odložených z minulých let. Výsledky projektu vědci představí v Norsku, ve Velké Británii, kde hlavní řešitelka úzce spolupracuje s University College London, nebo na světovém archeologickém kongresu, který se letos uskuteční v Praze.

Studenti katedry politologie a mezinárodních vztahů úspěšně navazují na výměnné studijní pobyty na Valdosta State University v USA. S touto univerzitou fakulta udržuje spolupráci již od roku 2019. Student Miroslav Plundrich strávil na tamní univerzitě část svého studia a v letošním roce pokračoval v navázané spolupráci jako doktorand, kdy jeho výjezd již nebyl studijní, ale pracovní. Má tedy unikátní možnost porovnávat americkou univerzitu z obou perspektiv.

I tato spolupráce ukazuje, že v nelehkém období uplynulých let se fakultě dařilo udržovat partnerské smlouvy se zahraničními univerzitami, i když jejich naplnění v podobě výměny studentů či akademiků bylo jen částečné. „Po zlepšení situace v druhé polovině roku 2021 jsme začali okamžitě pracovat na tom, abychom obnovili naše zahraniční partnerství a umožnili našim studentům a akademikům vycestovat na zahraniční univerzity. Této možnosti využilo 71 studentů, kteří zamířili na vzdělávací instituce v 16 zemích po celém světě,“ říká proděkan Petr Krištuf. „Velkou pozornost jsme ale věnovali především zatraktivnění fakulty pro zahraniční studenty a akademiky. Vytvořili jsme a spustili nové anglické webové stránky fakulty, které mají zahraničním studentům usnadnit orientaci v nabízených studijních programech,“ upozorňuje Petr Krištuf. Na fakultě do studia zapojilo 60 zahraničních studentů ze 14 zemí, většina v rámci programu Erasmus+.

Katedra archeologie ZČU provádí každoročně ve spolupráci s italským Museo del mare e della navigazione antica archeologický výzkum zaniklé římské kolonie Castrum Novum v dnešní obci Santa Marinella, přibližně 60 km severně od Říma. Na výzkumu této oblasti se katedra podílí od roku 2016. V roce 2020 výzkumné aktivity přerušila pandemie. Letos v září se však tým, tvořený akademiky i studenty, chystá do této lokality opět vyjet a pokračovat v archeologických pracích.

Lokalita je příkladem opevněné coloniae maritimae, založené v roce 264 př. n. l. na dobytém etruském území a primárně určené k obraně pobřeží v začínající první punské válce mezi Římem a Kartágem. „Jelikož všechny obdobné pevnosti, jako byla římská Ostia, Fregenae, Alsium, Punicum byly během císařského období zcela přestavěny či později zničeny mladší zástavbou, je Castrum Novum poslední kvalitně dochovanou přímořskou pevností z období republiky a tím i světovým unikátem,“ konstatuje Klára Preusz z katedry archeologie FF. Vedle republikánských hradeb, bran, kasáren, chrámu se zde archeologové setkávají s císařskou vývojovou etapou, kdy byla pevnost doplněna například o lázně a divadlo. Definitivní zánik lokality pak koresponduje se zánikem Říma v 5. století n. l. Díky katedře archeologie jsou do odhalování lokality zapojeni také studenti ZČU, kteří na místě spolupracují nejen s archeology, ale také italskými studenty a dobrovolníky z Gruppo Archeologico Territorio del Cerite.