Muzikologa Víta Aschenbrennera baví kombinace studia i interpretace

Vybíráme nejzajímavější články z aktuálního vydání univerzitního časopisu Info.zcu. Celé číslo si můžete přečíst v tištěné podobě i elektronicky, odkaz najdete na konci článku.

Na konci loňského roku vyšel v Sušických novinách článek, jímž se předseda Šumavského kulturního spolku Vladimír Horpeniak ohlédl za kulturní sezonou v Kašperských Horách. Napsal:

„Událostí roku v Kašperských Horách bylo svěcení zvonů s hlavní poutní pontifikální mší svatou v neděli 8.srpna, kterou skvěle a důstojně doprovodilo Collegium pro duchovní hudbu Klatovy, vedené dirigentem Vítem Aschenbrennerem. Na kůru hlavního kostela svaté Markéty velmi dynamickým způsobem předneslo nádhernou Missu Conceptionis B.M.V. pro sóla, sbor, varhany a orchestr téměř zapomenutého českého barokního skladatele J.A. Sehlinga.“

Jedním odstavcem tak vystihl to, proč jsme právě Mgr. Víta Aschenbrennera, Ph.D., muzikologa, pedagoga, sbormistra, dirigenta, varhaníka a cembalistu, zvolili osobností tohoto čísla. Patří k těm akademikům, jejichž jméno i práce oslovuje vyjma kolegů ze ZČU i širokou veřejnost.

Kromě všech zmíněných profesí je totiž Vít Aschenbrenner také organizátorem významných hudebních akcí, při nichž s radostí uvádí nejen ta nejznámější díla velikánů barokní hudby od Johanna Sebastiana Bacha po Jana Dismase Zelenku, ale připomíná také pozapomenuté, ovšem o nic méně kvalitní autory a věnuje se i soudobé hudbě. Odborní i laičtí návštěvníci jím připravených koncertů oceňují provedení hudby stejně jako jejich dramaturgii.

Se Západočeskou univerzitou je spjatý od roku 2003. Měl za sebou studium historie, germanistiky a hudební vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, když jako odborný asistent v oboru hudební dějiny a hudební regionalistika nastoupil na katedru hudební výchovy a kultury Fakulty pedagogické. V tomtéž roce začal na katedře vést komorní orchestr studentů z celé univerzity, který se během let změnil v plně profesionální těleso Consortium musicum. Tento orchestr velmi často vystupuje právě se sborem Kolegium pro duchovní hudbu Klatovy, jejž Aschenbrenner rovněž založil, ale kromě toho je známý i z festivalů jako Barokní jezuitské Klatovy nebo Evropský festival duchovní hudby Šumava-Bayerischer Wald. Pomyslný kruh se uzavírá, vždy když Consortium musicum doprovází sbor Fakulty pedagogické ZČU či její sólisty.

Na Fakultě filozofické Univerzity Karlovy pokračoval Vít Aschenbrenner v doktorském studiu, které zakončil v roce 2012, poté čtyři roky studoval hru na cembalo na Akademii staré hudby Masarykovy univerzity v Brně a v letech 2014–2020 dirigování na plzeňské konzervatoři.

Zároveň ovšem nabíral také zkušenosti z praxe. Festival Šumava-Bayerischer Wald organizuje od roku 2007, od roku 2011 je předsedou západočeské Unie českých pěveckých sborů, nepřekvapí, že se podílel na barokní části velkolepého projektu Plzeň, Evropské hlavní město kultury 2015, a v letech 2016–2021 byl dramaturgem prestižního festivalu Haydnovy hudební slavnosti. Svět Západočeské univerzity v Plzni a svět veřejnosti se propojují při slavnostních koncertech k zahájení i k zakončení akademického roku.

Jako badatel nepřestává Vít Aschenbrenner zkoumat hudební kulturu jihozápadních Čech v 17. a 18. století, přičemž nezapomíná především na Klatovy, které jsou pro něj díky své bohaté barokní kultuře velmi důležité. V roce 1995 se jako osmnáctiletý stal varhaníkem ve zdejším barokním kostele sv. Ignáce a v letech 2014–2017 byl jeho regenschorim. Publikace jako Hudebně-liturgický provoz jezuitské koleje v Klatovech v 17. a 18. století nebo Poutnická procesí směřující do Klatov – příspěvek k dějinám provozu západočeského barokního poutního centra v letech 1685–1785 asi nemohl napsat nikdo povolanější.

Z profesního hlediska by Vít Aschenbrenner sám sebe popsal jako muzikolog, kterému učarovala hudební interpretace toho, co objeví v historických pramenech. Na otázku, jestli ho naplňuje hudbu více studovat a učit, či ji sám interpretovat, odpověděl Faktcooltním novinám Fakulty pedagogické: „Asi od všechno tak trochu, resp. kombinace všech těchto činností, které se dokážou doplňovat. Radost mně dělá také to, že tzv. stará hudba mne naučila, jak hudbu učit lépe, a to nejen tu ‚starou‘.“


Líbí se vám tento článek? Přečtěte si celé číslo časopisu.

Galerie


Fakulta pedagogická

Pavel KORELUS

13. 07. 2022