Hlavní stránka Info portálu ZČU

Tomáš Průcha, který dnes pracuje na katedře výpočetní a didaktické techniky, patří k vynikajícím absolventům Fakulty pedagogické ZČU, kde absolvoval všechny tři stupně vysokoškolského vzdělávání. Magisterské studium ukončil jako učitel informatiky a technické výchovy pro základní školy, už během něj však byl zásadním členem týmu vývoje projektu Virtuální třídy, jenž vznikl ve spolupráci s Fakultou strojní. Doktorskou práci zaměřenou na přípravu učitelů informatiky v mezinárodním kontextu Tomáš obhájil letos v červnu pod vedením Dr. Lucie Rohlíkové, během studií absolvoval dva zahraniční pobyty v USA v rámci programu Freemovers a Fulbright-Masarykova stipendia.

Důvodem našeho setkání byl Tomášův aktuální odjezd na roční postdok na University of Lugano v rámci Swiss Government Excellence Scholarships, ale i má zvědavost. Chtěl jsem se dozvědět, jak hodnotí studium i celkově období, které strávil na naší fakultě. Dr. Průcha FPE.

Ze setkání vznikl následující rozhovor, který může být inspirací pro současné studenty i pro ty, kteří přemýšlí o studiu na ZČU nebo přímo pedagogické fakultě. Za rozhovor Dr. Průchovi velice děkuji.

Jak vzpomínáte na bakalářské a navazující magisterské studium? Co pro vás bylo zásadní při volbě učitelského povolání?

Vzpomínky na pregraduální studium na FPE mám vcelku kladné, studium mi poměrně rychle uteklo a bavilo mě, a to zejména proto, že jsem mohl teoretické poznatky z výuky rovnou aplikovat v praxi jako učitel na Střední škole informatiky a finančních služeb v Plzni. Na druhou stranu jsem díky praxi získal i větší nadhled na studium samotné a v určitých ohledech cítil i menší zklamání, a to zejména z pohledu obecné přípravy na katedrách pedagogiky a psychologie. Očekával jsem, že to budou dva základní pilíře mé učitelské přípravy, ale často mi jejich funkci spíše suplovala oborová katedra a oborové didaktiky.

Jak hodnotíte studium doktorské?

Za nejzajímavější část studia považuji jeho realizaci napříč konsorciem čtyř univerzit. Díky tomu jsem mohl absolvovat zajímavé předměty a potkat zajímavé vyučující i mimo ZČU. Povedlo se mi také navázat kontakty, které dále ve své práci využívám. Velmi důležitá pro mě byla také spolupráce s mojí školitelkou Dr. Lucií Rohlíkovou.

Co vám přinesl pobyt v rámci Fulbright-Masarykova stipendia? Kde jste ho absolvoval?

Pobyt jsem absolvoval na Michigan State University a přinesl mi spoustu nenahraditelných zkušeností. Ať už z pohledu samotné přípravy projektu, jeho podání a následného absolvování všech kol výběrového řízení, či možnosti vyzkoušet si, jak se pracuje v rámci doktorského studia na americké univerzitě pod vedením zkušeného profesora. Část toho, co jsem dělal v Michiganu, je také zároveň součástí mé disertační práce. No a samozřejmě mi pobyt přinesl kontakty a příležitost žít ve zcela jiné zemi, o tom je Fulbright především.

Během studia jste byl hodně aktivní. Jaký význam pro vás měla práce v senátu fakulty a jaký práce na výzkumných projektech, jakým je třeba Virtuální třída?

V senátu jsem působil dvě funkční období a díky tomu mohl nahlédnout do toho, jak funguje akademická samospráva. V úvodu pro mě bylo poměrně náročné pochopit fungování všech procesů, ale snažil jsem se zapojit. Díky působení v komisi pro strategii jsem měl možnost nahlížet a připomínkovat z pohledu studenta řadu důležitých fakultních dokumentů. Zahájil jsem také diskuzi o finančním ohodnocení doktorandů na fakultě, která vedla k plošnému navýšení doktorandských stipendií. Za zásadní považuji také volbu děkana.

Virtuální třída mi pak přinesla možnost navázat řadu zajímavých kontaktů a zkusit si práci ve větším týmu. Výsledky jsme také často prezentovali na řadě zahraničních konferencí, což pro mě byla také cenná zkušenost.

Co hodnotíte v rámci studia na FPE jako nejpřínosnější?

Jak jsem již dříve uvedl, z pohledu samotné přípravy na učitelské povolání to byla rozhodně moje domovská katedra KVD, která mě v tomto ohledu nejvíce obohatila. Velký přínos pak cítím také v podpoře ze strany fakulty, respektive i katedry. Během magisterského i doktorského studia jsem byl vždy ve všem plně podpořen, ať už se jednalo o poskytnutí HW v rámci testování virtuální třídy či finanční podpoře pro moje zahraniční cesty.

Co naopak hodnotíte jako nejvíce problematické?

Poměrně hodně předmětů během studia, zejména co se týče obecného základu, jsem považoval za velmi odtržené od reality školní třídy, a to se týkalo někdy i vyučujících. Neviděl jsem zcela jejich přínos z pohledu učitelské přípravy. Díky působení v senátu jsem pak také jako problematické vnímal samotné postavení Fakulty pedagogické uvnitř univerzity a celkově postavení pedagogických fakult v ČR, zejména z pohledu financování a jejich vážnosti.

Na čem budete pracovat na univerzitě v Luganu při nadcházejícím ročním pobytu?

Ve spolupráci s prof. Matthiasem Hauswirthem mám připravený projekt zaměřený na možnosti eliminace žákovských miskonceptů při programování v blokově orientovaných programovacích prostředích. Mimo to, budeme chtít prozkoumat i návaznosti mezi miskoncepty v blokově orientovaných programovacích prostředích a vysokoúrovňových jazycích, což je oblast, na kterou se LuCE Lab, kde budu působit, specializuje. Při sběru dat plánujeme pracovat s žáky ze švýcarských škol, ale zároveň podobný výzkum realizovat i na školách v Čechách. Mělo by to přinést hodnotnější výsledky a také možnost srovnání.