Hlavní stránka Info portálu ZČU

Jeho jméno dnes nepatří mezi ta, která si lidé obvykle z dějin středověku vybaví. Jeho význam pro rozvoj dnešního Chebska a bavorského příhraničí byl ale nezpochybnitelný. Albrecht XI. Nothaft z Thiersteinu a Weissensteinu patřil v tomto regionu k nejvýznamnějším středověkým šlechticům. Ukazuje to dlouholetý výzkum právního historika a proděkana Fakulty právnické ZČU Viléma Knolla. Výsledky bádání zaměřeného právě na osobnost polozapomenutého šlechtice z poloviny 14. století představil Knoll v červnu na odborné přednášce v Národním technickém muzeu v Praze.

„Albrecht Nothaft nepatřil pouze k regionálně významným šlechticům, ale představoval osobnost, jejíž aktivity přesahovaly hranice Chebska a odrážely se v širších mocenských i hospodářských strukturách zemí Koruny české a říše,“ řekl Knoll. V této souvislosti také připomněl, že Nothaft působil ve službách Ludvíka Bavorského i Karla IV. a byl zapojený i do výkonu regionální správy a správy rozsáhlých majetkových komplexů.

Historik ve svém výkladu nabídl nové pohledy na šlechticovo působení v politickém, hospodářském i právním kontextu. Nothaft se podle něj prosadil také jako významný zakladatel. „Jeho činnost zahrnovala nejen přestavby a výstavbu hradů, ale také zakládání nových vesnic, rozšiřování existujícího osídlení, rozvoj lesního hospodářství a podporu metalurgické výroby,“ vysvětlil Vilém Knoll. Právě tyto aktivity podle něj přispěly k ekonomické transformaci chebského regionu v polovině 14. století.

Vytváření rozsáhlé rodové domény ale nebylo bezkonfliktní. Albrecht Nothaft se podle Knolla při konsolidaci svého majetku dostával opakovaně do sporů s městem Chebem i s cisterciáckým klášterem ve Waldsassenu. Základ této domény ale v držení rodu přetrval až do 19. století. 

Vilém Knoll se dlouhodobě zabývá právními dějinami Chebska a Karlovarského kraje. Poměrně detailní rekonstrukci Nothaftova života mu umožnil hlavně neobvykle rozsáhlý soubor dochovaných pramenů. Nově získané informace jsou výsledkem archivního studia a kritické práce s písemnými prameny, ale také interdisciplinárního přístupu zahrnujícího analýzu krajiny, sídelního vývoje a dochovaných stavebních památek.

Přednáška v prostorách pražského muzea byla dalším výsledkem dlouhodobé spolupráce Fakulty právnické ZČU a Společnosti přátel starožitností. Tato instituce vznikla v roce 1888 a patří mezi nejstarší kontinuálně působící odborné spolky v České republice. Podporuje historický výzkum, regionální vlastivědu i ochranu kulturního dědictví. Pravidelně pořádá různé přednáškové cykly a vydává odborný časopis, akademičtí pracovníci a studující tak mohou prezentovat aktuální výsledky vědecké práce odborné i laické veřejnosti.