„Byl to zejména neúnavný Miloš Franče, který vybudoval v 60.
letech 20. století na pedagogické fakultě keramickou dílnu v suterénu
stávající budovy. Dílna byla vybavena pěti hrnčířskými kruhy, takže součástí
vyučování bylo i klasické točení keramických předmětů. Vznikaly práce točené na
kruhu i odlévané dle vlastních forem.
Katedra měla i své pece pro vypalování malých a středních formátů, ve
kterých ale vznikaly i práce poměrně rozměrné. Speciálním oborem práce Miloše
Frančeho i jeho studentů pak byla keramická malba, která je v oblasti
keramické tvorby naprostou raritou. Malířská díla vznikala často na plátech
červenice či šamotu, používaly se pro ni jak základní, tak někdy i neobvyklé
keramické materiály, k nimž náležela různá barvítka, engoby, sole a
kysličníky kovů, i samotné glazury, vše originálně kombinované. Absolventi
katedry tak odcházeli do praxe výborně připraveni pro výtvarné činnosti s keramickou
hmotou, což přispělo také k hojnému zřizování keramických dílen na ZŠ. Práce
s keramikou se tak stala často využívanou technikou ve výtvarné výchově na
školách, která podporovala prostorové vnímání dětí a umožňovala haptickou zkušenost.“ (
J. Potužáková, úvodní slovo k výstavě).
V současné době se ukazuje, že je dobré navázat na tvůrčí minulost pracoviště a posílit výuku praktických předmětů. Vzdělávání budoucích výtvarných pedagogů je totiž založené na třech pilířích: praktické výtvarné a umělecké tvorbě, dějinách a teorii umění i vizuální kultury a neposledně oborové didaktice.
L. Daniel ve své přednášce o keramice v kontextu moderního a současného umění připomenul citát R. Sennetta „Řemeslná práce je jen jiný způsob myšlení, ale nesmírně důležitý pro rozvoj mozku“. Vyzdvihl tak význam praktické tvorby pro harmonický rozvoj osobnosti a intelektu každého člověka. Zamýšlel se nad pozicí keramické tvorby na hranici užitého a volného umění. Zároveň tak svou přednáškou poskytl východiska a argumenty pro znovuzavedení keramické tvorby v rámci pregraduální přípravy budoucích pedagogů.H. Honcoopová představila v Plzni japonskou keramickou tradici jako východisko a inspiraci evropského umění. Obě přednášky pronesené ve velice přátelské a vlídné kolegiální atmosféře přivedly posluchače k hlubokému zamyšlení nad tématem úcty k tradicím, významu rukodělné tvorby a otázce po hranicích umění.
Výstava plzeňských keramiků, kteří působili či působí stále na katedře výtvarné kultury, vypovídala o různorodých přístupech práci s keramickou hmotou. S. Poláček, absolvent Střední průmyslové školy keramické a sklářské v Karlových Varech, představil své práce na pomezí volné keramické tvorby a průmyslového designu. Na výstavě bylo možné zhlédnout jeho velkoformátovou digitální keramickou malbu na obkladu nebo bílé reliéfy, které odkazují na jeho původní modelářské zaměření. R. Podlipský, absolvent stejné střední školy, představil svou točenou a stavěnou užitou keramiku. N. Potůčková, absolventka Střední uměleckoprůmyslové školy v Bechyni, pak prezentovala svá díla od klasické práce točířské, přes keramický šperk, po volnou tvorbu stavěné keramiky z plátů zemité barevnosti.
Program Dne plzeňské keramiky byl však složen také ze čtyř workshopů, v jejichž průběhu bylo možné se seznámit a vyzkoušet si některé technologie i netradiční postupy při práci s keramikou. Kromě točení na kruhu nebo odlévání keramiky do formy se účastníci mohli zapojit do akčního workshopu, ve kterém M. Sedlák spolu se studenty vrhal rozličné předměty oproti keramickému plátu. Účastníci následně měli za úkol reagovat na náhodu a vzniklé otisky využit v rámci nově formovaného keramického objektu. Série workshopů pak vyvrcholila přestavením nového přístroje na tisk 3D keramiky, který sestrojil R. Podlipský.
Den keramiky bude následně zdokumentován v rámci katalogu, který alespoň částečně připomene historii keramické tvorby na pedagogické fakultě v Plzni, ale také otevře otázky po soudobých možnostech volné keramické tvorby i jejího vnímání v kontextu keramické tradice. Keramická tvorba pro studenty učitelství MŠ i 1. stupně, ale také studenty učitelství výtvarné výchovy na 2. stupni ZŠ a SŠ má totiž v sylabech pregraduálního vzdělávání učitelů budoucnost.
Den plzeňské keramiky byl realizován za finanční podpory statutárního města Plzeň
Fakulta pedagogická |
Věra Uhl Skřivanová |
14. 06. 2017 |