Co trápí vědce a vědkyně? Přečtěte si speciál magazínu vysokých škol Universitas o duševním zdraví

Vědu milují, přesto zvažují odchod. Kvůli finanční nejistotě, tlaku na výkon nebo šikaně. I těmto tématům se věnuje speciální vydání newsletteru magazínu vysokých škol Universitas.

Tlak na výkon. Workoholismus. Vyhoření. Stres z neustálé finanční nejistoty. Šikana a bossing. Imposter syndrom. Svět vědy je náročný a specifický. Co vědcům a vědkyním hrozí, jak se tomu dá předejít – a je to vždy vůbec možné? Dvanáct vědců a vědkyň se magazínu Universitas svěřilo se svými psychickými problémy. Zčásti si je do akademického světa přinesli z dětství a dospívání, z velké části však v pracovním prostředí vznikly, naplno propukly nebo akcelerovaly. Ve velkém tématu o duševním zdraví ve vědě speciál nabízí i na ně navazující psychologická i jiná doporučení.

„Tlak na výkon je ve vědě skutečně extrémní. A to neustálé srovnávání, že tady mám já o bod horší výsledky než jiný tým a že stojím institut o tisícovku víc než jiný tým,“ vypočítává Karolína, vědkyně, která patří mezi objektivně nejúspěšnější vědce ve svém oboru na evropské úrovni. Dosahuje na nejprestižnější granty, má na kontě prvotřídní publikace, leckdo by o ní nejspíš řekl, že je to odolná osobnost. I ona se však cítí paralyzovaná a velmi unavená.

„Nejhorší na psychiku je ten neustálý tlak, pod kterým pracujete,“ říká doktorandka Andrea z přírodovědeckého oboru. „Je preferován výsledek, bez ohledu na well-being člověka, který toho výsledku dosahuje. A přitom vědec nebo vědkyně, který se cítí dobře, dává super výsledky. Vidím okolo sebe hodně vyhoření ve snaze dělat všechno naplno, bez odpočinku.“

Není to specifikum českého vědeckého prostředí (a podle některých akademiků a akademiček se zahraniční zkušeností je to v Česku proti některým zemím ještě „pohoda“). Vědci a vědkyně se musí srovnávat s konkurencí z celého světa, aby mohli být úspěšní. A to s sebou pochopitelně přirozený tlak nese.

Někdy přitom stačí málo, aby se tlak dal zvládnout. Otevřenost v komunikaci, nastavení lepších podmínek k práci – vybavení, materiál, zázemí – nebo už jen ochota problémy řešit. Kdo má štěstí na vedoucí nebo kolektiv schopný podat pomocnou ruku, může zvládnout i extrémní zátěž.

Celý newsletter o duševním zdraví vědců a vědkyň si můžete přečíst zde.