Hlavní stránka Info portálu ZČU

Založení vysoké školy, která by západočeské metropoli nabízela technické vzdělávání, zdržela hospodářská krize, válka i nepřející režim. Přesto 17. října 1949 usedli v Plzni do lavic první studující Vysoké školy strojní a elektrotechnické (VŠSE). Nejprve šlo o pobočku ČVUT, o rok později už o samostatnou vysokou školu. Na odkaz VŠSE dnes navazují tři technické fakulty ZČU – strojní, elektrotechnická a aplikovaných věd – a také vysokoškolský výzkumný institut NTC, který tradici techniky na ZČU rozvíjí dál. Jejich působení v regionu připomenou oslavy 75 let technického vzdělávání v Plzni, které vyvrcholí v úterý 3. prosince 2024 Společenským večerem ZČU. 

Fakulta elektrotechnická (FEL) se za dobu své existence stala lídrem v moderních oblastech elektroinženýrství, jako jsou chytré technologie, obnovitelné zdroje energie či robotika. „Naše fakulta se během 75 let výrazně posunula díky modernímu výzkumu, který děláme ve vlastním špičkovém výzkumném centru RICE, a propojení s průmyslem. Jsme si vědomi, že technické vzdělávání je klíčové pro zajištění budoucí generace odborníků a odbornic potřebných pro průmyslový sektor i celou společnost,“ řekl děkan FEL Zdeněk Peroutka.

Fakulta strojní (FST) si v uplynulých dekádách vzala za své vzdělávání a výzkum v oblastech stabilní jaderné i obnovitelné energetiky, nových materiálů, technologií a inteligentních výrobních systémů. „Studium na Fakultě strojní je již 75 let náročné, ale naši absolventi patří k nejlepším inženýrům a najdeme je všude tam, kde se něco nového a skvělého děje," doplnil děkan FST Vladimír Duchek. Pro další roky chystá fakulta například studijní program Enviromentální inženýrství a technologie, který bude odrazem současných trendů a představ mladé generace o světě a jeho budoucnosti.

Fakulta aplikovaných věd (FAV) sice není taková pamětnice jako dvě výše zmíněné fakulty, oběma už se ale za 34 let své existence stihla vyrovnat. FAV vznikla v roce 1990 vyčleněním oborů jako jsou kybernetika, mechanika nebo informatika z Fakulty strojní a Fakulty elektrotechnické. Dnes se pyšní vlastním špičkovým výzkumem. 

Nejen technické obory ale budou letos v centru pozornosti. Studenti Fakulty pedagogické budou začínat akademický rok jinde, než jsou zvyklí. V budova na Chodském náměstí totiž na podzim začne rozsáhlá rekonstrukce za 325 miliónů korun. Na většinu povinných předmětů tak budou muset dva tisíce studentů docházet do kampusu na Borech.

Novinky čekají i v Karlových Varech a Chebu. V Karlových Varech otevře Fakulta pedagogická už 30. září zcela nový obor Kinantropologie, kde se studenti budou věnovat studiu pohybu a tělesné kultury. Chebská pobočka Fakulty ekonomické pak připravila česko-německý studijní program Management and Digital Technology, který propojí manažerské dovednosti s digitálními inovacemi. Prváci začnou výuku na partnerské univerzitě OTH Amberg-Weiden.

Rektor ZČU Miroslav Lávička pak na začátku akademického roku 2024/25 připomněl i další priority: „V nadcházejícím roce se chceme ještě více zaměřit na to, abychom zvýšili podíl ZČU na trhu vysokých škol v ČR a abychom posílili naše mezinárodního postavení jako univerzity orientované na výzkum. To je naprosto nezbytné s ohledem na budoucí udržitelné financování. To vše ve spolupráci s představiteli města a kraje, což jsou naši strategičtí partneři, a také s využitím našeho členství v univerzitní alianci EUPeace,“ zmínil.

I proto vstoupí ZČU na začátku října do veřejného prostoru s tématem, který se týká nejen všech fakult, ale i celého regionu. V ulicích Plzně, Karlových Varů, Chebu a také v online prostoru narazí lidé na kampaň ZČU & Udržitelnost. Cílem kampaně je ukázat zodpovědný přístup univerzity k vědě, vzdělávání i budoucnosti celé společnosti. Průvodci budou významné osobnosti ZČU, které svými objevy a výzkumy formují udržitelnou budoucnost.   

V neposlední řadě bude jedním z pokračujících témat tohoto akademického roku bezpečnost. ZČU se chystá v roce 2025 investovat deset miliónů korun do zabezpečení budov i vlastního kyberprostoru. Univerzita tak momentálně uvažuje například o pořízení systému hromadného informování osob a o vlastních detektorech zvuků. Obojí si testovala na nedávném cvičení IZS v kampusu na Borech.