Má krajina paměť a co nám může prozradit o našich předcích? Rozhovor s archeologem Petrem Krištufem

Univerzita Věda a výzkum

Existuje něco jako původní krajina? Proč na krajině jako takové tolik lpíme? A kde všude se uplatní archeolog? Nejen to byla témata rozhovoru s Petrem Krištufem v univerzitním rádiu Wéčko. Poslechnout audio verzi si můžete na odkaze níže.

Před zhruba šesti tisíci lety začali naši předci budovat první monumenty, které po staletí symbolicky strukturovaly krajinu. Jaký byl vývoj a vnímání rituálních míst, která byla definována mohylami či mohutnými ohrazeními, následujícími generacemi? Má krajina paměť, a co všechno nám může prozradit o našich předcích? Nejen to teď společně s mezinárodním týmem vědců zkoumá v rámci projektu, který podpořila Grantová agentura České republiky (GAČR), Petr Krištuf vyučující na katedře archeologie a zároveň proděkan pro vnější vztahy na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni.

„Lidé v krajině zanechávali stopy nejen v podobě artefaktů, tedy předmětů a staveb, ale zanechávali také chemické stopy. Tím pádem můžeme dodnes sledovat lidskou aktivitu v krajině. Využíváme tedy moderní archeologické postupy a zároveň ty přírodovědné," uvedl k projektu Petr Krištuf.

V rozhovoru pro univerzitní rádio Wéčko se archeolog vyjadřuje také například k otázce, proč tolik lpíme na krajině v podobě, jak ji známe: „Osobně se domnívám, že je to tím, že lidé lpí na stabilitě, která se týká i krajiny, ve které žijí, a těžko přijímají změny. Podobu krajiny, která je obklopuje, si pak snaží udržet tak, jak ji znají třeba z dětství. V některých případech jdou ještě dál a snaží se ji ne uchovat, ale dokonce vrátit do takového stavu, o němž jsou přesvědčeni, že je buďto ideální, nebo lepší než stav současný. Jedná se ale o individuání pohled a každý člověk může ideální stav vnímat trochu jinak."

Je archeologie jen o vrtání se v zemi"? „Terénní práce je sice součástí archeologie, ale jedná se o natolik široký obor, že to nejsou jen vykopávky. Při studiu archeologie se můžete zabývat dálkovým průzkumem, zpracováváním digitálních fotografií a dat nebo vytvářením 3D modelů krajiny i artefaktů. Uplatnění tedy najdete jak v laboratoři při zpracování různých nálezů, tak i u počítače ve virtuálním prostředí," jmenoval proděkan.

A co je podle Petra Krištufa na archeologii jako takové nejvíc fascinující? „To, že můžete objevit, jak rozdílné pohledy na svět mohou mít lidé napříč geografickým prostorem, ale i napříč časem," řekl.

Nejen to si můžete poslechnout zde:

Video


Galerie


Celouniverzitní

Kateřina Dobrovolná

12. 03. 2025