Modernizace v kulturně rozmanité Papui Nové Guineji pokračuje. Zkoumají ji sociologové ze ZČU

International Věda Zaměstnanci

Možnost sjednocení národa v kulturně velice diferencované zemi je jednou z otázek, na které se zaměřuje pozornost sociologů. Členem výzkumného týmu je i profesor Dušan Lužný z katedry sociologie a sociální práce Fakulty filozofické. Březnová expedice se zaměřila na současnou podobu křesťanství.

„V provincii Východní Sepik jsem byl popáté a pořád se mám čemu divit,“ říká sociolog Dušan Lužný, který se dlouhodobě věnuje religionistice a v oblasti Melanésie s kolegy z dalších univerzit zkoumá proměny lokálních tradic. „Díky našim kontaktům na lidi z nově postavené nemocnice v provinčním centru Wewak, na jejíž stavbě se mimochodem podíleli i Češi, se nám podařilo zúčastnit se několikadenního křesťanského pohřbu v jedné malé vesnici. Ačkoliv jsou všichni obyvatelé katolíci a část pohřbu se odehrával také v místním katolickém kostele, významnou součástí pohřbu byly různé magické praktiky, které měly tělo i celou vesnici ochránit před zlými čaroději,“ dodává.

Papua Nová Guinea patřila dlouhou dobu k relativně izolovaným oblastem, ale globalizace zemi proměnila. Zřetelně je zde vidět vliv Číny, konkrétně malých i velkých čínských firem, a to i přesto, že byla země po dlouhou dobu pod vlivem evropských států a Austrálie. „Bohužel stále platí, že Papua Nová Guinea je pro nadnárodní korporace jen zdrojem surovin, a laciné lidské práce,“ vysvětluje Lužný. Nicméně země získává nové, národní sebevědomí, což se projevuje také na všudypřítomných státních symbolech, a také oděvech, které jsou v národních barvách. Právě možnosti sjednocení kulturně velmi rozmanitého národa jsou teď předmětem výzkumů sociologů.

„Na Papui Nové Guineji je zřejmé, jak úzce propojené jsou v těchto oblastech procesy národního sebeuvědomování a formování národního státu, modernizace, globalizace a christianizace. Koneckonců křesťanství a nacionalismus stojí z tohoto pohledu na stejných společenských základech, tedy na představě existence pospolitosti lidí, kteří se neznají a jsou prostorově hodně vzdáleni,“ pokračuje Lužný a zdůrazňuje, jak velký význam má v tomto jednotný školský systém, a také pronikání nových komunikačních technologií, které původně izolované vesnice v povodí řeky Sepik (ale i v horských oblastech) spojují do nového společenství.

Dušan Lužný je autorem řady odborných studií na tato témata a připravuje výzkumný projekt, o jehož podporu bude usilovat v rámci výzvy Expedice Neuron 2024.

Galerie


Fakulta filozofická

prof. PhDr. Dušan Lužný, Dr.

16. 04. 2024