V parném létě vás zchladí Špička ledovce

Špička ledovce je tradičním výběrem nejlepších bakalářských a diplomových prací studentů Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU. Všechny práce jsou oceněné Cenou děkana, Čestným uznáním děkana nebo Cenou ateliéru, a to pro svou originální myšlenku a vynikající zpracování. Vystavené práce budou k vidění v Galerii Ladislava Sutnara v Riegrově ulici od 10. srpna do 9. září.

Eva Bartošová – Divné zápisky

Cílem bakalářské práce bylo vytvořit takovou knihu, jejíž textová i obrazová část se bude navzájem propojovat a podporovat, jedna část doplní druhou a naopak. Vytvořit originální knihu jak po stránce textové, tak i po stránce obrazové, která ve finále bude fungovat jako dobrý celek. Autorka se snažila vytvořit takovou knihu, kde by si své našel jak dětský, tak i dospělý čtenář.

Barbora Bomerová – Krása kolem i v nás
V dnešním uspěchaném světě, kdy se lidé ženou za kariérou a penězi, častokrát zapomínají na to esenciální. Zapomínají se dívat kolem sebe a užívat si těch drobných a obyčejných okamžiků jako je úsměv, letní vánek či šumění stromů. Ve své práci by autorka chtěla ukázat, že i něco naprosto obyčejného, o co někdo jiný sotva zakopne, v sobě může ukrývat spoustu krásy. Stačí, když se naučíme správně dívat, a otevře se nám úplně nový svět.

Darya Cherna Dzihilevich – ECCE HOMO
Základním cílem práce je studium sociálního fenoménu hřbitova v kontextu různých zemí. Vytvoření série fotografií, představujících dokumentaci a srovnání vizuálního obrazu hřbitovů různých kultur, tradic a náboženství. Ty ztělesňují určitou krásu, křehkost, symboliku koloběhu a do jisté míry stálost v čase. Proto autorka chtěla vytvořit sérii a pokusit se o záznam těchto pocitů. Zvolila typologický jazyk, který nevyjadřuje formou přímé dokumentace, ale intuitivním spojením s objekty výzkumu. Nic nepřidává, a pokud je to možné, ani nevylučuje. Tvář věcí vychází sama ze sebe, aby zachovala svůj autentický charakter. Z toho důvodu využívá různá umělecká řešení.

Adam Frk – Minikolekce obuvi
Cílem bakalářské práce bylo vytvořit čtyři páry bot, kde by se každý pár lišil od ostatních barvou, zapínáním a střihem, a zároveň by tvořili ucelenou kolekci inspirovanou armádním designem. Autorovým záměrem bylo, aby design působil promyšleně, aby linie do sebe zapadaly, a tvořily tak výslednou kompozici, ve které by se použité materiály a jejich rozložení dobře vyjímaly. Použitím přezek a spon, které se běžně používají v armádě, měl v úmyslu docílit toho, aby se automatické a bezmyšlenkovité obouvání stalo něčím výjimečným.

Jakub Hájek – Poukázání a přidávání
Samotný akt výstavy vnímá autor jako médium, kladl si za cíl vytvořit instalaci, která bude schopná obstát i mimo kontext bakalářské práce. Její název Poukázání a přidávání přímo odkazuje k principům, které podmiňovaly vznik dvou konkrétních artefaktů, jimž autor  skrze název vytvořil pomyslný vztah. Volbu prezentace dvou rozdílných děl, namísto jednoho komplexního, ovlivnilo uvědomění si mnohočetnosti témat, která jsou implicitně obsažena v obou artefaktech a která instalace zahrnuje.

Martina Havlová – Fotografie jako příběh: Mušle ve vlaštovčím hnízdě
Kniha Mušle ve vlaštovčím hnízdě je soubor fotografií zabývající se pohádkami a příběhy. Vzniklé fotografie nesledují konkrétní dějovou linii nějakého příběhu, ale jsou spíše výsledkem hledání prvků tvořící společný základ většiny pohádek. Práce se zabývá symbolikou barev, čísel, významem různých značek a symbolů a také v nemalé míře krajinou, jež je ve svých drobných nuancích ukazatelem plynutí času a která nejčastěji funguje jako hlavní dějiště. Přirozeným výstupem celé série je již zmíněná kniha, která je založená na hře a tajemství a dá se pomyslně dělit na několik částí. Ty do sebe plynule přecházejí. Fotografie jsou v knize umístěny tak, aby na sebe vzájemně reagovaly, doplňovaly se a udržovaly tak diváka v napětí. Stejně tak je tomu totiž v dětských pohádkových knížkách.

Pavel Hora – Linoryt a linořez v ilustraci
Autor se pokusil svou prací vytvořit to, co se od ilustrace a grafické úpravy knihy očekává především: vyjádřit charakter literárního díla, osvětlit jeho obsah a najít mu odpovídající formu. Pomocí obrazu, písma, barvy a vhodných materiálů zhotovit celistvé dílo. Zároveň se snažil maximálně využít výrazové prostředky linorytu a linořezu a s ním spojených možností tisku z výšky. Zvolil k tomu běžné i experimentální postupy a formy.

Alžběta Ježková – Fryšunty pro špunty aneb malované písničky
Cílem bylo vytvořit knihu, která bude děti provázet od útlého dětství, kdy jim budou písničky předčítat rodiče, přes první pokusy číst samostatně až po dobu, kdy děti budou čtení ovládat výborně a budou se písničky učit zpaměti. Co se týká textu, prioritou bylo, aby se v textu orientovali i čtenáři začátečníci a přitom aby vedle ilustrací nepůsobil text rušivě. Autorka chtěla, aby v kontrastu k poměrně realistickým ilustracím bylo na obrázku vždy něco neskutečného, něco navíc, co čtenáře pobaví. Proto má například ježek koloběžku, věšák parohy nebo myš chobot.

Vít Kovář – RIKKI-TIKKY-TAVI podle Rudyarda Kiplinga
Cílem této práce bylo vytvořit ucelený komiks, primárně pro děti a mladistvé a sekundárně pro všechny ostatní, který přináší poutavý příběh ze zvířecí říše, využívající nejrůznějších poznatků z autorova vlastního života. Rudyard Kipling sám se v komiksu také objevuje jako jedna z vedlejších postav.

Tereza Kovářová – odborná publikace + web
Prvním cílem bylo navrhnout odbornou publikaci – průvodce, se všemi aspekty, které tento úkol přináší, a poskytnout tak čtenáři přijatelnou formou praktické informace. Průvodce by měl být především praktický při manipulaci a čtení. Zároveň by měl komunikovat zajímavější formou než klasická produkce a přinést čtenáři i jiné vjemy než čistě ty praktického rázu. Záměrem autorky je velmi propracovaná maketa, do které budou zapracovány veškeré požadavky, které by od bedekru takového typu očekávala, a zřetelné řešení, jak by mělo konečné grafické zpracování vypadat.

Klára Míčková – Filmové zpracování hudební skladby
Největším cílem autorky bylo a je, aby práce fungovala tak jak má. A to: Odvést pozornost člověka od jeho vlastních problémů a potěšit ho chvilkou radosti a zábavy. Proto věřím, že to, zda jsem skutečně uspěla se svým snažením, se prokáže až po prezentování videa veřejnosti. Snažila jsem se stvořit dílo tak, jak se odehrávalo v mých snech a představách. A díky animaci mohu tu představu nyní ukázat ostatním a snad jim ji také předat.

Nonna Postolenko – Základní ruský balíček
Cílem bakalářské práce je ukázat reálný život a fakta z dějin ruského národa přes filtr humoru. Specifická modelace, která je charakteristická pro autorčin umělecký styl, nejvíc podporuje kýčovitou stránku projektu. Autorka ráda ukazuje fakta, z nichž některá jsou specifická a neznámá jak obyvatelům České republiky, tak větší části Ruska. Jedním z hlavních cílů je také ukázat názor umělce, občana a člověka. Ráda by rozšířila svět pro ostatní lidi. Podle autorky není nic v Rusku černé, ani bílé, je tam všechno šedé. Lež a pravda stvořily masivní hromadu šedé hmoty, které se říká dějiny. Právě s touto hmotou chce pracovat. Musí ji roztřídit a odfiltrovat od všech médií, která vše dělají jen složitějším.

Tereza Saitzová – Autorská kniha
Hlavním cílem bylo nejen vytvoření prostoru pro prezentaci určité skupiny lidí skrze jednotlivé autorské manifesty, ale také utvoření určitého obrazu autorčiny generace, okolí a především, za pomocí vlastních manifestů, utvořit zrcadlo jí samotné. A jak sama v knize popisuje: „Budiž se tato kniha stane mým zrcadlem, mou součástí, mým osobním manifestem obtiskávajícím se do vlastní vizuální identity, formující a deformující se spolu s mým životem.“

Hugo-David Wirth – Mé místo je tento svět
Cílem bylo vytvořit linii schodů, která bude působit zajímavě a bude vybízet náhodného kolemjdoucího, aby se po nich, ze zvědavosti, co ho čeká nahoře, vydal. Tím, že schody končí za horizontem kopce, není na vrchol vidět a zvědavost poutníka je udržována po celou cestu k vrcholu. Pro diváka, kterému se schody zprvu zalíbily, ale očekával nějaké vyvrcholení, to může být, i přes krásný výhled, zklamání. Kopec je téměř pustý. Dílo ale spočívá v uvědomění si, že cesta může být důležitější než cíl.

Anežka Bělohoubková – Hračka
Jako téma své diplomové práce zvolila hračku. Je důležité, aby hračka dítěti dávala možnost zažívat hru přímo jejím prostřednictvím, aby hra s ní byla rozmanitá a pestrá. Proto zvolila hračku ve formě stavebnice. V diplomové práci chtěla zpracovat hračku jako celek. Proto je kromě jejího návrhu a realizace v materiálu součástí práce také logo celého souboru a design obalu.

Iva Coelho – Zvuková instalace: AlzApp
Autorka se chtěla věnovat možnosti, jak využít zvukové vjemy v oblasti interaktivní zvukové instalace. Je to pro ni nejzajímavější médium pro práci. Vzhledem k jejím životním zkušenostem, kdy se vážná nemoc dotkla jejích nejbližších, byl cíl jasný, pomoci lidem nacházejícím se v komplikované životní situaci způsobené závažnou nemocí tak, aby mohli co nejdéle zůstat v domácím prostředí. Alzheimerova choroba je v současné době nevyléčitelná, a proto by autorka ráda zkusila co nejvíce zkvalitnit zbytek života těchto pacientů i jejich rodin.

Lucie Fleková – Neočekávaný…
Práce byla od počátku zamýšlena jako experimentální výzkum, při němž bude autorka objevovat a prozkoumávat určitou techniku. Vybrala techniku pravého leptu na porcelán. Tu prakticky rozložila na její základní vlastnosti. Jde o poměrně složitý proces dekorování za využití agresivních kyselin. Leptaný povrch matní a tvoří se reliéf, který byl v minulosti pro lepší čitelnost efektu zlacen, proto si stanovila základní body – vlastnosti, které lept vykazuje: unikátnost, destrukce, dekor, mizení a přeměna, čitelnost času, lidský zásah. Z uvedených vlastností došla k závěru, že leptání je dekorováním destrukcí. Cílem se stalo prozkoumat hranice těchto pojmů, které si zdánlivě odporují.

Stanislava Malcová – Moje značka
V začátcích procesu tvorby diplomové práce navázala na svoji předešlou tvorbu a použila zde nový, neobvyklý materiál a technologii zpracování. Později však začala stále častěji přemýšlet o výstupu této práce a nejen o průběhu, který bývá pro tvůrce největším přínosem. Chtěla, aby vzniklo něco, co bude mít smysl, co usměrní obsáhlé možnosti ve světě módy, kde je estetično většinou na prvním místě. Každý má ovšem krásu spojenou s něčím jiným, a tak chce ostatním ukázat, jak vidí krásu ona sama.

Aleš Němec – Co vidím, už tu není: Dozvuky
Aby vyjádřil, jak podle mě totalitní režim poznamenal předchozí generace v oblasti vnímání kultury, a tím i mojí současnou, snažil se vybrat ideální formu pro sdělení jeho postoje k dané problematice. Ke ztvárnění chtěl zvolit něco, co tento režim udržovalo. Jelikož byl spravován v podstatě násilím, vybral si jeden z největších symbolů sovětské armády, a to bojový letoun MiG-21, ze kterého použil jeho hlavní charakteristický prvek náběhového kužele, jež zformoval a zasadil do stylizovaného torza proudového motoru.

Matěj Peca – Autorská kniha: Příběh města Mostu
Prvotním cílem mé bylo dovědět se více o katastrofě, která postihla město. Při bádání o této události se nespokojil jen se zprostředkovanými materiály z internetu nebo literatury, ale několikrát navštívil Okresní archiv v Mostě a hledal informace sám. Rád by, aby tato kniha sloužila také jako memento toho, čeho byl dřívější režim schopen. Aby připomínala, že ne vše lze vyvážit penězi a že nejbohatší zdroj, ze kterého lze čerpat, je naše historie. Mnohem větší smysl má pak v dnešní době, kdy se neustále vedou spory o to, zda prolomit těžební limity, a nadále tak ničit přírodu a domovy lidí.

Theresia Ruppertová – Redesign bezpečnostních značek
Cílem práce bylo rozšířit si povědomí o orientačních systémech ve veřejném prostoru. Zmapovat si oblast v úpravě a kresbě piktogramů, poučit se z předchozích nedostatků a upozornit na důležitost úpravy bezpečnostních značek. Nebylo podstatné vytvořit absolutní redesign a experimentovat v této práci. Autorka chtěla pouze vytvořit určitá pravidla v oblasti, která není dosud promyšlená a jasně stanovená. Bylo pro ni velice důležité docílit maximálního zjednodušení a sjednocení všech piktogramů tak, aby byly symboly srozumitelné a viditelné na velkou vzdálenost.

Veronika Šilhavá – Soukromý rituál
Cílem práce bylo vytvořit ideální platformu pro vepisování příběhů. Hrací pole, které bude mít potenciál nést viditelně přímo doteky lidí. Na jednotlivých tvarech budou aplikované vrstvy, které se používáním budou časem postupně odkrývat. Ponesou tak otisky člověka, který bude brát předmět do rukou. Vepíše se do něj. Používáním tak vznikne specifický solitér – jedinečný předmět s viditelným zaznamenáním doteků konkrétního člověka – předmět s příběhem.

Ester Tajrychová – Autorská kniha: Nedělej, aneb čemu se vyhnout, je-li vám život milý
Za cíl si v kontrastu k „chytrým knihám“ autorka stanovila vytvořit pokud možno co nejrozmanitější soubor mapující lidskou hloupost, roztržitost a drobné přešlapy, kterých se každý z nás čas od času dopustí a nerad to přizná. Má totiž pocit, že jsme občas varováni před každým možným i nemožným nebezpečím. Kdyby si všechno měl člověk brát skutečně k srdci a vždy poslechnout, nejspíš by nikdy nemohl vyjít z domu. Ale koneckonců podle zdravotnických statistik se největší procento úrazů přihodí právě tam. Cílem práce však není čtenáře zastrašovat.

Markéta Tycová – Obrazová kompozice na téma typografie
Záměrem bylo vytvořit písmo, které bude poté autorka prezentovat jako obrazové kompozice. Vytvořit brožuru, která bude náležitou prezentací písma, a plakáty, které budou vhodnou prezentací písma pro účely výstavy. Smyslem celé práce bylo získat komplexní praktickou zkušenost s typografií. Být schopná lépe posoudit, vybírat, využívat a kombinovat písmo. Stejně tak se naučit písmo digitalizovat. Má to být smysluplným vstupem do světa typografie. Úmyslem bylo vytvořit písmo, které bude vhodné pro použití v současnosti, ale bude založené na bázi písma historického.

Adéla Wiesenbergová – „Šperkem je vše, co za něj považujeme“- V. K. Novák
Cílem diplomové práce bylo zpracování motivů Aloise Mudruňka a jejich přenesení do šperku. Naskytla se příležitost kombinovat něco starého s novým přístupem, a tím autorka začala stavět základy pro práci. Nechtěla, aby byly motivy výrazné již při prvním pohledu na šperk, a tak hledala způsob, jak je použít. Při restauraci vždy dostala na starost vyškrabat obrysy detailů ve sgrafitech (lipové listy, srdce, orlice, atd.), tím pádem jsou jí velmi blízké a staly se tak hlavním prvkem její práce. Diplomovou práci chtěla založit na kontrastech. Ať už se jedná o kontrast v ornamentech, geometrii, materiálech, či v barevnosti. Pro práci se rozhodla vytvořit kolekci náhrdelníků a broží.

Kateryna Zabusova – Vizuální identita existujícího subjektu: Grandpapír
Cílem práce je zpracování výrazné, dynamické a funkční vizuální identity v souladu se současnými trendy v oblasti designu, aniž by vzniklo designové klišé. Klíčovou částí práce je vytvoření loga jako konstruktivního prvku s jasným a jednoduchým sdělením, který sjednotí všechny nositele stylu a zajistí vizuální jednotu.

Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara

Kateřina Martínková

01.08.17


Na Pivo s rektorem dorazila tisícovka studentů


Celouniverzitní

377

11.10.17


V Plzni se otevřou okna vesmíru


Fakulta pedagogická

69

11.10.17


Rektoři bavorských vysokých škol mají zájem o spolupráci se ZČU


Celouniverzitní

137

18.10.17