Hlavní stránka Info portálu ZČU

„Když v tunelu dojde k požáru, technické poruše nebo jakékoliv jiné mimořádné události, uzavírá se tunel standardně signalizací a horizontální závorou. Podle informací z řad odborné veřejnosti se bohužel stává, že řidiči signalizaci a závory přehlédnou nebo ignorují a vjedou do tunelu. Kromě toho, že přitom závoru zničí, umožní vjezd dalším vozidlům, která tunel zablokují a znemožní třeba průjezd složek integrovaného záchranného systému,“ popisuje současný stav Josef Pihera z Fakulty elektrotechnické, který je členem týmu projektu SoftStop. Doplňuje, že podle jeho informací musí být v tunelech vyměňováno až několik desítek závor měsíčně z důvodu jejich poškození.

Firma Technofiber, která se zabývá výrobou splétaných kompozitů, proto přišla s návrhem vytvořit celkovou zábranu tunelového portálu. Inspirovala se v australském Sydney, kde se pro tyto účely využívá vodní mlha, na níž se laservizí promítá značka STOP. Protože je tento způsob „uzavření“ tunelu v evropských podmínkách z důvodu namrzání nepoužitelný, rozhodla se firma Technofiber, hlavní řešitel projektu SoftStop, podobnou zábranu vyrobit z kompozitních materiálů. Cílem bylo, aby zábranu bylo možné rychle aktivovat a aby při pokusu o její proniknutí neohrozila životy a zdraví osob ve vozidle.

V rámci projektu SoftStop, realizovaného v letech 2014 - 2017 a podpořeného Technologickou agenturou ČR, tak vznikl prototyp bezpečnostní dopravní uzávěry, která může portál tunelu zcela opticky zakrýt. Zábrana je tvořena lamelami, které jsou ve spodní části perforované a nahoře jsou uchyceny v navíjecím válci. Ten je i s pohonnou jednotkou uzavřen v kazetě, kterou lze snadno vložit do nosné konstrukce umístěné v portálu tunelu. Když je potřeba tunel uzavřít, lamely se spustí dolů a na ně se promítne například značka Stůj, dej přednost v jízdě (STOP), případně jiná dle potřeby. „Zábrana funguje psychologicky, protože vyplní celý prostor před řidičem. Zkrátka nikdo nechce  ‚narazit do zdi‘, a tudíž přirozená reakce řidiče je do zábrany nevjet,“ vysvětluje Josef Pihera.„Pokud by řidič i přesto do zábrany vjel, může nejvýše utrhnout část lamely. Jsou na nich totiž bezpečnostní zóny, kde se v případě průjezdu vozidla lamela roztrhne, a zbytek systému funguje dál,“ popisuje Josef Pihera z FEL s tím, že hlavními kritérii byly funkčnost a bezpečnost zábran.

Fakulta elektrotechnická měla na starosti vývoj elektroniky, pohonu a testování materiálů. Společnost Technofiber se v rámci projektu zabývala technologií kompozitů, navíjení a mechanické konstrukce. Firma Feramat Cybernetics, která je dalším účastníkem projektu, řešila legislativně-technické podmínky a napojení na tunelový řídicí systém.

„Každý tunel se musí naprojektovat samostatně, protože má jinou šířku a výšku portálu, jinak osazené stávající značení, jinou šířku jízdních pruhů,“ upozorňuje Lukáš Ferkl ze společnosti Feramat Cybernetics s tím, že vyrobený prototyp je určen na polovinu jízdního pruhu na dálnici. Kazetový systém umožňuje řadit do nosné konstrukce další části zábrany vedle sebe, ale také snadnou manipulaci. V případě poškození lamel nebo nutnosti servisu lze kazetu jednoduše vyměnit za jinou.

Prototyp má nyní za sebou materiálové testování na Fakultě elektrotechnické ZČU a čeká na svoje pilotní nasazení v provozu. V budoucnu zábrany budou moct využít firmy zabývající se provozem tunelových staveb. „Někteří provozovatelé tunelů už prototyp viděli a zaujal je,“ říká Josef Komárek z firmy Technofiber.„Reagujeme na evropský projekt týkající se bezpečnosti dopravy, který doporučuje zavádět fyzické zábrany tohoto typu v celé Evropě,“ dodává.

Podle odborníků se zábrany mohou dočkat využití nejen u silničních tunelů, ale i na železničních přejezdech, které jsou místy častých dopravních nehod. Jak se ukázalo během jednání s provozovateli tunelových staveb a s odbornou veřejností, je právě tato aplikace velmi žádoucí.