Akademici a studenti Fakulty filozofické ZČU odkrývají zaniklé římské město Castrum Novum

Tisková zpráva Univerzita Úspěchy

Od 10. do 29. června se členové katedry archeologie Fakulty filozofické ZČU účastní archeologického výzkumu zaniklé římské kolonie Castrum Novum ze 3. stol. př. Kr. na katastru města Santa Marinella ve středním Laziu v Itálii. Vloni archeologové identifikovali objekt veřejných římských lázní, letos chtějí odhalit další významné veřejné budovy v centrální části města. Už nyní při archeologických pracích nalezli přes 120 mincí a několik fragmentů soch, například část ruky sochy římského císaře.

Počátky města Castrum Novum jsou spojovány s výstavbou cesty Via Aurelia. Římská kolonie vznikla ve 3. století před Kristem na původní etruské zástavbě, existující od 5. století před naším letopočtem. V současnosti se nachází na 64. kilometru římské komunikace, na katastru obce Santa Marinella ve středním Laziu. Relikty města byly známé již v 18. století. Nálezy z prvních vykopávek jsou dodnes součástí vatikánských museí. Systematický výzkum byl však zahájen až v roce 2010. Katedra archeologie Fakulty filozofické ZČU se na něm podílí od roku 2016.

„Půdorys zaniklého města Castrum Novum lze rekonstruovat na základě nálezu reliktů městské hradby. Detailní vnitřní členění je však předmětem současného archeologického bádání,“ vysvětluje Klára Preusz z katedry archeologie FF. Během loňské sezóny se archeologům podařilo identifikovat objekt veřejných římských lázní a městskou bránu s dlážděnou komunikací, která ji procházela.

Výzkum probíhá ve spolupráci s Muzeem moře a starověké námořní plavby v Santa Seveře (Museo del mare e della navigazione antica) a organizací Gruppo archeologico del teritorio Cerite (GATC) a zaměřuje se na studium vnitřního členění města. „V letošním roce bylo naším cílem odhalit centrální část města a identifikovat další významné veřejné budovy. Tomu, že jsme na správné cestě, napovídají doposud učiněné nálezy. Již během prvních dní jsme vyzvedli několik mincí, fragmenty mramorových soch v životní velikosti a další dekorativní či stavební prvky jako barevné omítky, mramorové obložení nebo fragmenty sloupů,“ uvádí archeoložka z Fakulty filozofické ZČU. Dodává, že čtyři dny před ukončením této části průzkumu mají archeologové mincí už přes 120. Datují je do 3. – 5. stol. n. l. Významným nálezem je pak především část sochy zobrazující některého z římských císařů, konkrétně fragment ruky.

„Momentálně odkrýváme budovu sousedící s fórem. Pravděpodobně se jednalo o takzvaný portikus, tedy jakési loubí, zdobené sochami římských císařů,“ zmiňuje Klára Preusz nejnovější nález. V následujících letech chtějí plzeňští archeologové s výzkumem této oblasti pokračovat.

Galerie


Na výzkumu spolupracují čeští a italští archeologové. Zde zástupci FF ZČU a vedoucí výzkumu Flavio Enei (druhý zprava).

Studentky katedry archeologie při odkryvu pravděpodobného portika.

Účast na výzkumu je pro studenty ZČU mimořádnou příležitostí získat cenné zkušenosti.

Fakulta filozofická

Šárka Stará

25. 06. 2019


Výstava provází sedmdesáti lety technického vysokého školství v Plzni

Univerzita Veřejnost Výstava

Celouniverzitní

03. 09. 2019

Studenti budou v mezinárodních týmech řešit úkoly a zdokonalí se

Spolupráce Studenti Univerzita

Celouniverzitní

19. 09. 2019

Významná kanadská filozofka vystoupí dvakrát na Fakultě filozofické ZČU

Beseda Přednáška Studenti

Fakulta filozofická

20. 09. 2019