Hlavní stránka Info portálu ZČU

„Jde o mapování potenciálu fenoménu 4.0 v regionu ve třech oblastech - strojírenství, učitelství a zdravotnictví, tedy u společensky potřebných profesí,“ vysvětluje Milan Edl, děkan Fakulty strojní, která je hlavním řešitelem projektu. Společně s ní se na něm podílí fakulty, jichž se bezprostředně týká, tedy pedagogická a zdravotnických studií. Sběr potřebných dat pak zajišťují odborníci z katedry sociologie Fakulty filozofické ZČU. 

Cílem projektu je navrhnout modifikace studijních programů, tak aby zahrnovaly prvky uplatnitelné ve světě 4.0, pro který je příznačná vyšší míra digitalizace a automatizace činností, využívání internetu věcí a uplatnění nejrůznějších „chytrých“ zařízení a systémů. Řešitelé výzkumu se zajímají o to, co od studia očekávají studenti, co zaměstnavatelé, tedy průmyslové podniky, školy a nemocnice, a jaká očekávání má sama univerzita. S tímto cílem už proto proběhly průzkumy mezi studenty i učiteli všech tří dotčených fakult, šetření ve velkých a středních firmách plzeňského regionu a kulaté stoly se zaměstnavateli v oblasti zdravotnictví a vzdělávání. „Musíme se dívat dopředu, dotazníky jsou proto koncipované s ohledem na to, že současní studenti se do praxe dostanou přibližně za pět let,“ vysvětluje Milan Edl. Mapování probíhá v rámci Plzeňského kraje, metodicky je však průzkum přenositelný i do ostatních regionů.

Zpětná vazba od zaměstnavatelů bude důležitou informací, kterou by výstup měl zohledňovat. „U takových profesí, jako je zdravotní sestra, stanoví pracovní kompetence zákon, naproti tomu třeba u strojařů jsou kompetence zcela dané zaměstnavateli,“ připomíná Milan Edl specifika jednotlivých oborů. Propojení školy se zaměstnavatelem však považuje ve všech případech za velice významné.  „U nás na Fakultě strojní je už zavedeno, že několik přednášek v určitém předmětu má odborník z firmy. Máme také profesně orientované bakalářské programy, jejichž součástí je semestrální praxe ve fabrice,“ vyjmenovává příklady propojení studia se světem praxe. Kromě Fakulty strojní, kde funguje také Průmyslová rada, kde se dvakrát ročně setkávají zástupci významných zaměstnavatelů v oboru, jsou v kontaktu se zaměstnavateli také zbývající dvě fakulty. Na Fakultě zdravotnických studií funguje Rada zaměstnavatelů, jejíž členy jsou zástupci nemocnic, a Fakulta pedagogická chce provázanost se školami ještě posílit prostřednictvím připravovaného systému fakultních škol.

Navržené zásahy do studijních programů, které by měly být výsledkem projektu, přitom nemusí být jen obsahové, ale mohou se týkat i struktury a formy výuky. „Myslím, že studium směřuje k většímu provázání s praxí,“ odhaduje Milan Edl už nyní a znovu tak připomíná nutnost více zohlednit potřeby praxe. Zda stejné výsledky ukáže i výzkum, se dozvíme na konci roku 2020, kdy projekt zaměřený na proměnu role vysokých škol a inovace studijních programů končí.