Hladké přistání do nového normálu? Helena Horská opět přednášela na Fakultě ekonomické

Hosté Veřejnost

Ve středu 11. října přivítalo vedení Fakulty ekonomické ZČU Helenu Horskou, respektovanou makroekonomku, členku dozorčí rady Raiffeisenbank a Národní ekonomické rady vlády (NERV), která přijala pozvání přednášet pro studující i širokou veřejnost.

Helena Horská přijala pozvání Fakulty ekonomické již podruhé. Fakultu navštívila se svými spolupracovnicemi a zároveň úspěšnými absolventkami FEK ZČU Šárkou Möserovou a Michaelou Beránkovou. Krátce se setkala s členy vedení fakulty, s nimiž diskutovala závažná témata týkající se současného vývoje vysokého školství. Ožehavou otázkou současnosti je i řešení problémů v regionálním školství a příprava absolventů středních škol na zvládání náročnosti studia na vysoké škole. Děkanka fakulty Michaela Krechovská nastínila v diskusi zároveň socioekonomické problémy v Karlovarském kraji, kde FEK dlouhodobě také působí, a nástroje, které kraji mohou pomoci úspěšně se transformovat. Zmínila mimo jiné i nový profesní studijní program Management and Digital Technology, který fakulta aktuálně připravuje pro potřeby tohoto kraje.

Podle vyjádření Heleny Horské je situace v Karlovarském kraji monitorována, přičemž cílem plánovaných opatření je zamezit odlivu kvalitně vzdělaných jedinců z tohoto regionu. Dalším významným tématem bylo využívání AI ve vzdělávání, což je chápáno jako výzva pro budoucnost, kterou chce FEK zužitkovat jako jednoho z nástrojů růstu kvality své i svých absolventů.

Ve své odborné přednášce  Hladké přistání do nového normálu se Helena Horská zabývala nejdříve globálním kontextem geopolitických událostí a externích šoků (covid, válka na Ukrajině, energetická krize), které významně ovlivnily světovou i regionální ekonomiku, včetně hospodářství Česka. Dotkla se tématu ekonomického růstu i předpokládaného dalšího vývoje inflace. Vysvětlila termíny jako např. "poslední míle desinflace", "skleróza ekonomiky" nebo "misery index" a vše interpretovala na relevantních datech. „Novým normálem mimo jiné chápu to, že v porovnání před covidovou dobou budou úrokové sazby i inflace vyšší a ekonomika neporoste tak rychle, a na to si prostě musíme zvyknout,“ řekla mimo jiné Horská.

Posluchači se dozvěděli, jak a proč je český trh práce „zabetonovaný“, proč je zdrojem trvalé inflace a jak jej v dalších dekádách ovlivní demografická struktura obyvatelstva, které stárne a na trh vstupuje stále méně lidí. Pro budoucí vývoj českého hospodářství vidí Horská jako důležité, aby se rozproudil pohyb lidí za prací i za cenu mírného vzrůstu nezaměstnanosti, aby lidé měli možnost dávat přednost najít náročnější zaměstnání s vyšší přidanou hodnotou, lepším platovým ohodnocením a perspektivou růstu i s tím rizikem, že opustí bezpečí neproduktivní pracovní pozice. Vyzývala zároveň studentky a studenty, aby se na tento trend připravili a pracovali na sobě, aby byli konkurenceschopní. „Pro české hospodářství je klíčové, aby své zaměření přesměrovalo z neprogresivních segmentů ekonomiky do progresivnějších,“ zdůraznila mimo jiné Horská.

Záznam přednášky je dostupný na fakultním YouTube kanále.


Video


Galerie


Fakulta ekonomická

Jiří Preis

02. 11. 2023