Historici, archeologové i antropologové rozkrývali labyrint historických cest a kupeckých stezek

Historický význam, přírodní krásy, kulturní hodnoty a tradice, ale i současný stav a turistický ruch. Nejen o tom pojednával workshop, který se týkal obchodních cest v oblasti Hornofalckého a Českého lesa.

Účastníci mezinárodního workshopu na téma Historické cesty v Hornofalckém a Českém lese se v Kulturním centru - Pivovar Domažlice 19. listopadu od plzeňských archeologů Michala Preusze a Ladislava Čapka dozvěděli o minulosti Řezenské a Norimberské cesty, které tvořily klíčovou spojnici mezi Bavorskem a Čechami, respektive byly významnou součástí nadregionální evropské komunikační sítě. Využívání těchto tras můžeme vypozorovat už před více než 7500 lety a díky jejich téměř kontinuálnímu využívání do současnosti vyplynulo, že jde o dvě nejvýznamnější památky bavorsko-českého pohraničí, které tvoří hlavní osy veškerých lidských aktivit obyvatel pohraničních regionů. Odborníci ukázali, jak složité je vědecky rozklíčovat průběh konkrétních minulých cest v současné krajině a jaký posun do této problematiky založené dříve na archivních zprávách vnesly moderní archeologické metody, které umožňují domnělý labyrint historických komunikací v krajině rozklíčovat.

„Historické cesty se jeví jako trasy, které tvoří ideální průsečíky mezi Bavorskem a Čechami a umožňují propojovat lidi. Dovolují definovat přírodní a kulturní hodnoty. Tvoří základní členící strukturální prvek pohraničí a mohou přispět ke koncepčnímu rozvoji krajiny, stejně tak mohou pomoci k rozvoji života v pohraničí a stát se atraktivním cílovým bodem pro turisty. Otázky na toto téma budeme řešit na dalším plánovaném workshopu v Bavorsku. Věříme, že se zde setkáme s dalšími lidmi, kterým není osud bavorsko-českého pohraničí lhostejný a chtějí nám pomoci zlepšit život v Hornofalckém a Českém lese," uvedl archeolog Michal Preusz ze ZČU.

Klára Salzmann působící na ČVUT v Praze navázala na historicko-archeologické výsledky poutavou přednáškou na téma, jak lze historické cesty využít v současném plánování krajiny. Nastínila, jak důležité je zlepšovat prostupnost pohraniční krajinou nejen pro cestovní ruch, ale i pro zlepšování života v pohraničí.

V rámci workshopu vystoupila i řada německých odborníků. Následovala prezentace Stephana Modera o turistickém systému Zlaté stezky (Goldene Steig), jež ukázala současný stav turismu v Hornofalckém lese a na Šumavě. Moder nastínil možnosti, jak propojit bavorský systém s českým pohraničím. Karmen Mentil z Technische Hochschule Deggendorf ukázala přínosy moderní cykloturistiky. Lenka Křížková z Destinace Český les zmínila přírodní krásy, kulturní hodnoty a tradice, jež v sobě Český les dodnes skrývá a upozornila, že místní lidé touží mít ze zdejších hor místo klidu, pohody a rozjímání. Zástupci Občanského sdružení Hůrka a Radyně zase všechny posluchače pozvali na nově otevřenou Kupeckou stezku kolem Starého Plzence.

Akci pořádala katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni ve spolupráci s European Campus v Rotallu na Innu, který je součástí podunajské Technische Hochschule Deggendorf. Plzeňští akademici se v sále sešli se zástupci dalších vědeckých organizací, úřadů, regionálních institucí, obcí, spolků a s dalšími posluchači, kteří se zajímají o minulost, současnost i budoucnost Českého lesa a celého bavorsko-českého pohraničí. Workshop se uskutečnil v rámci tzv. malého projektu INTERREG Bavorsko-Česko, který nese název TRANS SILVAM-STRATEGIE. Jeho cílem je síťovat přeshraniční aktéry, otevřít širokou mezinárodní diskuzi na téma jak chránit a valorizovat přeshraniční historické trasy a jak využít jejich potenciál pro rozvoj cestovního ruchu v česko-bavorském příhraničí i života zdejších obyvatel.