V únoru 2025 se fyzik Jakub Schusser dozvěděl, že uspěl v tvrdé mezinárodní konkurenci a získal prestižní grant Marie Skłodowska-Curie Postdoctoral Fellowship (MSCA PF). V rámci projektu „Altermagnetic Robust Topological Quantum Materials (ART.QM)“ se zaměří na studium topologických altermagnetů metodou fotoemise, která umožňuje zkoumat elektronové vlastnosti materiálů s nebývalou přesností. „Chceme pochopit, jak topologie a altermagnetismus fungují na nejzákladnější úrovni a do jaké míry spolu souvisí. To nám umožní kontrolovat vlastnosti altermagnetů a vybrat ty nejvhodnější pro aplikace v elektronice s vyšší efektivitou a nižší spotřebou energie,“ vysvětluje mladý výzkumník.
Kdybyste měl laikům vysvětlit, co vlastně znamená projekt MSCA PF, jak byste to popsal?
MSCA Postdoctoral Fellowship je evropský grant určený vědcům několik let po doktorátu. Umožňuje jim rozvíjet vlastní výzkumný nápad na vybrané instituci - často v jiné zemi - a získat tak nové zkušenosti, dovednosti a kontakty. Je to kombinace nezávislosti a podpory, která pomáhá mladým výzkumníkům vyrůst v samostatné vědecké osobnosti.
Proč se o tomto typu projektů mluví jako o prestižním? A jaká je šance uspět?
Konkurence je velká. Úspěšnost se pohybuje kolem deseti, patnácti procent a každý přijatý projekt bývá velmi pečlivě vybírán. Hodnotí se nejen kvalita vědeckého nápadu, ale i přínos pro kariéru výzkumníka a pro rozvoj hostitelské instituce. Když uspějete, znamená to, že váš projekt obstál v celoevropském měřítku.
Co bylo dřív - nápad, nebo projekt?
Určitě nápad. Myšlenka na zkoumání topologických altermagnetů vznikla na základě mých předchozích vědeckých zájmů a nově se rodícího oboru altermagnetismu, při jehož experimentálním potvrzení měl tým na NTC zásadní roli. Teprve potom jsem začal přemýšlet, jak ji uchopit do grantové formy. Psaní projektu pak spočívalo v tom, jak ten vědecký záměr přetavit do konkrétního plánu – s jasnými cíli, metodikou a přínosy.
MSCA PF je individuální grant, přesto - potřeboval jste při jeho přípravě pomoc kolegů?
Ano. I když je to individuální projekt, člověk na to není sám. Konzultace během přípravy projektu s mým budoucím supervizorem Jánem Minárem pro mě byly velmi přínosné. Velkou oporou byl také tým z Projektového centra ZČU, který mi předal cenné know-how zejména k technickým a administrativním částem žádosti.
Co bylo na psaní projektu nejtěžší?
Neřekl bych, že nějaká část přípravy projektu byla vyloženě těžší než ostatní. Jen se člověk musí připravit na trochu jiný způsob psaní, než na který je normálně zvyklý a najít rovnováhu mezi vědeckou ambicí a realistickým plánem. Důležité je nápady přetavit do konkrétních kroků, které se splní v rámci projektu. Zároveň se člověk musí přizpůsobit tomu, že velká část hodnocení se netýká samotného vědeckého nápadu, ale jeho dopadu, realizace a organizačních aspektů. A pak samozřejmě samotné psaní – text musí být srozumitelný nejen odborníkům z vašeho oboru, ale i hodnotitelům z jiných oblastí.
Doporučil byste mladým výzkumníkům, aby se o grant MSCA PF taky pokusili?
Určitě ano. I kdyby projekt nakonec nebyl financován, samotné psaní vás posune – donutí vás jasně formulovat svůj vědecký cíl a promyslet kariérní plán. A když to vyjde, máte obrovskou příležitost dělat špičkový výzkum s plnou podporou Evropské unie.
Máte pro ně nějakou strategii, jak uspět?
Nebát se začít včas a nepsat projekt o samotě. Projekt se sice dá napsat během pár týdnů, ale pro co nejlepší výsledek je lepší si ho minimálně včas dobře promyslet. Konzultujte Váš nápad s mentorem, kolegy i lidmi mimo váš obor. A hlavně – nesnažte se napsat projekt, který jen „zní dobře“, ale který bude bavit. Přeci jen se jím pak budete následující dva roky naplno zabývat.
Nové technologie - výzkumné centrum |
Dita Sládková |
28. 01. 2026 |