Homepage for UWB Portal News

Helena Horská přijala pozvání Fakulty ekonomické již podruhé. Fakultu navštívila se svými spolupracovnicemi a zároveň úspěšnými absolventkami FEK ZČU Šárkou Möserovou a Michaelou Beránkovou. Krátce se setkala s členy vedení fakulty, s nimiž diskutovala závažná témata týkající se současného vývoje vysokého školství. Ožehavou otázkou současnosti je i řešení problémů v regionálním školství a příprava absolventů středních škol na zvládání náročnosti studia na vysoké škole. Děkanka fakulty Michaela Krechovská nastínila v diskusi zároveň socioekonomické problémy v Karlovarském kraji, kde FEK dlouhodobě také působí, a nástroje, které kraji mohou pomoci úspěšně se transformovat. Zmínila mimo jiné i nový profesní studijní program Management and Digital Technology, který fakulta aktuálně připravuje pro potřeby tohoto kraje.

Podle vyjádření Heleny Horské je situace v Karlovarském kraji monitorována, přičemž cílem plánovaných opatření je zamezit odlivu kvalitně vzdělaných jedinců z tohoto regionu. Dalším významným tématem bylo využívání AI ve vzdělávání, což je chápáno jako výzva pro budoucnost, kterou chce FEK zužitkovat jako jednoho z nástrojů růstu kvality své i svých absolventů.

Ve své odborné přednášce  Hladké přistání do nového normálu se Helena Horská zabývala nejdříve globálním kontextem geopolitických událostí a externích šoků (covid, válka na Ukrajině, energetická krize), které významně ovlivnily světovou i regionální ekonomiku, včetně hospodářství Česka. Dotkla se tématu ekonomického růstu i předpokládaného dalšího vývoje inflace. Vysvětlila termíny jako např. "poslední míle desinflace", "skleróza ekonomiky" nebo "misery index" a vše interpretovala na relevantních datech. „Novým normálem mimo jiné chápu to, že v porovnání před covidovou dobou budou úrokové sazby i inflace vyšší a ekonomika neporoste tak rychle, a na to si prostě musíme zvyknout,“ řekla mimo jiné Horská.

Posluchači se dozvěděli, jak a proč je český trh práce „zabetonovaný“, proč je zdrojem trvalé inflace a jak jej v dalších dekádách ovlivní demografická struktura obyvatelstva, které stárne a na trh vstupuje stále méně lidí. Pro budoucí vývoj českého hospodářství vidí Horská jako důležité, aby se rozproudil pohyb lidí za prací i za cenu mírného vzrůstu nezaměstnanosti, aby lidé měli možnost dávat přednost najít náročnější zaměstnání s vyšší přidanou hodnotou, lepším platovým ohodnocením a perspektivou růstu i s tím rizikem, že opustí bezpečí neproduktivní pracovní pozice. Vyzývala zároveň studentky a studenty, aby se na tento trend připravili a pracovali na sobě, aby byli konkurenceschopní. „Pro české hospodářství je klíčové, aby své zaměření přesměrovalo z neprogresivních segmentů ekonomiky do progresivnějších,“ zdůraznila mimo jiné Horská.

Záznam přednášky je dostupný na fakultním YouTube kanále.