Pokud budou studenti spoléhat jen na AI, ztratí kritické myšlení, říká kybernetik Josef Psutka

Od děrných pásek až po titulkování, které dnes běží z obýváků a nemá ve světě obdoby. Profesor Psutka v podcastu UniverZ vzpomíná na začátky kybernetiky, slavné projekty a nečekané okamžiky, které mu proměnily kariéru. Za celoživotní přínos vědě obdržel v polovině listopadu Medaili Josefa Hlávky.

Když v sedmdesátých letech poprvé vstoupil do laboratoře s výpočetní technikou, netušil, že (ne)jednou bude stát na prahu technologické revoluce. Tehdejší vybavení fakult se podle Josefa Psutky s tím dnešním vůbec nedá srovnávat. „Tehdy jsme psali programy rukou, děrovali na pásku a čekali týden, než se nám vrátí výpočet. A běda, aby tam byla chyba. Opravit ji pak trvalo další týden,“ řekl profesor na katedře kybernetiky s úsměvem. První dotek s počítačem byl pomalý, ale o to intenzivnější. Zárodek budoucí umělé inteligence ležel v klubku perforovaného papíru.

Klíčovým milníkem jeho kariéry se stal projekt Malach. Josef Psutka vzpomínal na chvíli, kdy poprvé narazil na světoznámého specialista na řečové technologie: „Na konci článku bylo jméno Jelinek. Říkám si: to je přece český jméno. A skutečně – Frederik Jelinek, narozen v Praze. A já si říkal, no to je úžasný. Čech je světovou špičkou.“ Mezinárodní spolupráce pak zpřístupnila tisíce hodin výpovědí přeživších holokaustu a spolupráce a posunula český tým mezi respektované hráče světové vědy.

Další průlom přišel, když ho oslovila Česká televize. Povinnost titulkovat většinu živého vysílání byla nad síly stenografů, a tak se obrátili na Plzeň. „Řekli jsme, fajn, uděláme pokus. Ve světě to zvládá BBC, tak proč ne my?“ Vznikl český model titulkování kombinující rozpoznávání řeči a takzvané stínové řečníky. Systém nakonec vznikl díky technickému triku, který tehdy nikdo nečekal: „Zařídili jsme, že ti lidé titulkují z domova. A dělají to tak dodnes. Je to světová rarita,“ vysvětli.

Ačkoliv stojí za výzkumy, které ovlivnily tisíce lidí, mluví také o studentech a mladých vědcích. „Důležité je, aby si vyzkoušeli to, co chtějí oni, ne to, co chci já,“ říká. Nadšení začátečníků podle něj často tvaruje budoucnost oboru víc než dokonalý plán: „Ambiciózní nápady mladých vědců neosekávám, jakmile to jen trochu jde, nechám je do toho jít."

Podcast s profesorem Josefem Psutkou je hlubokou sondou do dějin české kybernetiky. Poslechněte si jej níže nebo na platformě Spotify.