Hlavní stránka Info portálu ZČU

Století od nálezu Věstonické venuše přináší příležitost zamyslet se nad významem této prehistorické plastiky a jejím odkazem pro současnost. Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni (FDU ZČU) připravila k tomuto výročí celoroční projekt Venus Today, jehož součástí je kromě několika výstav i mezinárodní sympozium, které se uskuteční 9. a 10. dubna. O tom, co nabídne toto odborné setkání a jak se s tématem Venuše vypořádali současní studenti umění, jsme hovořili s kurátorkou projektu Danielou Kramerovou.

Sympozium Venus Today propojuje odborníky a odbornice z oboru archeologie, filozofie, teorie a dějin umění a sémiotiky. Co přináší tento mezioborový dialog pro současný výzkum a interpretaci symbolu Venuše?

Během přípravy sympozia a rozhovorů s umělci i vědci jsem s potěšením zjistila, že sama Věstonická venuše autory stále přitahuje a inspiruje. Díky tomu, že k ní neexistují písemné komentáře, je její význam a účel vždy záhadou, a tedy je stále možné přicházet s novými výklady a inspirovat se jinými fazetami odpovídajícími současnému myšlenkovému kontextu. Mezioborovost sympozia přinese setkání osobností, které tvoří a bádají ve svém oboru – archeologii, filozofii, teorii a dějinách starého či současného umění a sémiotiky. Je těžké před začátkem sympozia předvídat, ale doufejme, že právě tento mezioborový a mezigenerační rozhovor přinese nové podněty a vzájemné rozšíření obzorů, nejen co se týče samotné Věstonické venuše.

Motiv Venuše se objevuje také v díle Ladislava Sutnara. Bude tomuto aspektu jeho díla věnován na sympoziu zvláštní prostor?

Bez toho bychom se rozhodně nemohli obejít. Z řad vědeckých pracovníků naší fakulty sleduje proměny Sutnarova zobrazení ženy v evropském a americkém kontextu Zlata Gersdorfová, přední Sutnarovská badatelka – kurátorka Uměleckoprůmyslového musea ukáže, jak se emancipace ženy ve dvacátém století propsala do Sutnarovy tvorby.

Součástí celoročního projektu Venus Today jsou výstavy studentských prací. Jak znělo zadání a dá se ve studentských pracích vysledovat společná myšlenka, nebo se naopak pojetí tématu liší? Chtěla byste upozornit na nějaká specifika nebo konkrétní práce?

Zadání bylo úmyslně formulováno volně, rozevřela jsem studentům vějíř možností: od ohlasů konkrétního prehistorického díla, sledování zobrazení ženy – Venuše v průběhu dějin umění po nejsoučasnější a nejosobnější přístupy. Byla jsem zvědavá, zda je téma Venuše ještě pro studenty nosné. Zájem a variabilita mne překvapily. Autorky (kterých je na fakultě většina) i jejich kolegové především prostřednictvím motivu Venuše uvažovali o současném obrazu a roli ženy, vyptávali se kamarádek i umělé inteligence, dotýkali se norem a tabu v oblasti zpodobení těla, genderu a sexuality. Některé autorky podnikaly průzkumy ohledně role ženy v muslimském prostředí, fenoménu panenství, nemocí postihujících ženy a jejich dopadů na vyžadovaný dokonalý obraz ženy.

Komu je sympozium Venus Today určeno? Na jaké příspěvky se těšíte?

Rádi bychom pozvali nejen pedagogy a studenty FDU, z nichž mnozí se na projektu podíleli, ale i širší okruh milovníků umění zdaleka nejen z Plzně. A protože se tématem Venuše a současné ženy budeme zabývat i z pohledu filozofie a sociologie, cílíme nejen na umělecké publikum.

Je hodně těžké vyzdvihnout jednotlivé přednášející, ale nové zajímavé hypotézy ohledně významu prehistorické figurky slibuje například příspěvek hlavní archeologické autority v oboru profesora Jiřího Svobody. Podob a mezí západního přístupu k sexualitě se bude dotýkat příspěvek profesora Jana Bažanta, mimo jiné autora monumentální publikace Božská nahota. Zakladatelka českých feministických dějin umění profesorka Martina Pachmanová se bude věnovat podvratným zobrazením ženského těla i obrazům Venuše coby terčům feministické politické kritiky. Nikoli vrozená ale přisvojovaná a parodovaná ženskost v queer kontextu je pak tématem textu mladého sémiotika Matěje Hřiba. A také jsem zvědavá, zda v příspěvcích polské a slovenské autorky nalezneme podobnosti či rozdíly v pojetí ženskosti.

Motiv Venuše v historii umění je mnohovrstevnatý a interpretačně bohatý. Jak jste přistupovala ke kurátorství projektu Venus Today?

Záměrně ve svých projektech volím mnohostranná až ambivalentní témata – uplatnění rozmanitých přístupů umožňuje vytvořit zábavný a plastický celek výstavy. Pestrost přístupů i zastoupených technologií také vyhovuje vnitřní rozmanitosti ateliérů FDU, propojování volné tvorby a designu. Vedle velké kolekce grafických prací z několika ateliérů se tak setkáme s Venušemi v malbě, fotografii a soše. Nejen estetické, ale i myšlenkově zajímavé koncepty vznikly i v ateliérech keramiky, šperku či nábytku. Jedním z hlavních úkolů byl při stovkách přihlášených děl výběr exponátů. Naštěstí bude v rámci projektu Venus Today otevřeno několik výstav v Praze a v Plzni, což mi dovoluje ukázat veřejnosti desítky nově vytvořených prací. Po první vlaštovce – výstavě grafických prací s tématem Venuše v Poslanecké sněmovně České republiky v prosinci loňského roku – bude první letošní výstava otevřena v dubnu v pražské galerii Nová síň následována dalšími verzemi v Praze a v Plzni, včetně výstavy v Galerii Ladislava Sutnara. Jednáme i o zahraničním umístění.

Mezinárodní vědecké sympozium Venus Today se koná na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni (sál Multilab) ve dnech 9. a 10. dubna. Sympozium je otevřené zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti a studentům.  Zájemce o účast prosíme o registraci ve formuláři nejpozději do 4. dubna. Kompletní program projektu Venus Today včetně všech výstav najdete na webu.

Projekt Venus Today se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky a statutárního města Plzeň.