Archeologové a studenti Fakulty filozofické ZČU zmapovali pozůstatky pracovního tábora Nikolaj

Vědci a studenti z katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity prováděli výzkum nedaleko Jáchymova.
Jedenáctičlenná skupina vědců a studentů z katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity uskutečnila od 4. do 10. října archeologický výzkum pozůstatků tábora nucených prací a trestného nápravného tábora Nikolaj nedaleko Jáchymova. Šlo o vůbec první systematický archeologický výzkum tábora sloužícího represím komunistického režimu v Evropě. Historické poznání komunistických táborů se tak rozšiřuje o bezprostřední hmotný záznam. Výzkum ukázal, že materiální pozůstatky tábora se kompletně dochovaly pod dnešním povrchem. Vědci odhalili část vězeňského baráku, nalezli relikty ohrazení tábora, strážních věží i artefakty dokumentující každodenní život vězňů.

„V první etapě jsme na jaře a v létě realizovali neinvazivní výzkum, který určil přesnou lokalizaci tábora a zmapoval jeho povrchově dochované pozůstatky. Následný odkryv vzorku plochy prokázal, že hmotné pozůstatky tábora se kompletně dochovaly pod dnešním povrchem,“ říká Pavel Vařeka, vedoucí katedry archeologie Fakulty filozofické ZČU, pod jehož vedením výzkum tábora Nikolaj na Jáchymovsku (okr. Karlovy Vary) probíhal. Tábor, který sloužil v letech 1950 ‑ 1951 jako tábor nucených prací a poté v rozmezí let 1951 ‑ 1958 jako nápravně pracovní tábor, je podle Vařeky jedním z nejlépe zachovaných komunistických „lágrů“ na našem území. Umístěno v něm bylo až 1000 vězňů. Uskutečněný výzkum je vůbec prvním systematickým archeologickým výzkumem tábora sloužícího represím komunistického režimu v Evropě. „Menší záchrannou akci už realizovali v táboře Svornost v roce 2015 kolegové z Národního památkového ústavu. V rámci našeho projektu plánujeme cílený výzkum všech dochovaných táborů na Jáchymovsku s důrazem na neinvazivní metody doplněné menšími sondážemi,“ doplňuje Vařeka. Pracovně archeologové hovoří o „archeologii československého uranového gulagu“.

„Sondáž odhalila část jednoho vězeňského baráku, pozůstatky zbořené tzv. korekce, tedy vlastně „vězení ve vězení“, včetně železné okenní mříže z jedné cely, a relikty ohrazení tábora s ostnatými dráty, strážními věžemi a tzv. postřelovaným pásmem,“ popisuje Pavel Vařeka. V táboře plzeňský tým, tvořený třemi akademickými pracovníky a osmi studenty, nalezl také artefakty, které dokumentují každodenní život vězňů - součásti obuvi, hygienické potřeby (kartáček na zuby, pasta) nebo skleněné lahvičky od léků.

Výzkum ukázal i způsob likvidace tábora, jejímž cílem bylo zahladit jakékoliv stopy, které by mohly svědčit o jeho existenci. „Odkryv odhalil zděné části staveb, které byly zbořeny, a místo bylo srovnáno se zemí buldozery,“ přibližuje Pavel Vařeka.

Na Jáchymovsku se podle něj dodnes dochovala největší koncentrace reliktů táborů z konce 40. a 50. let na území České republiky, zřízených komunistickým režimem pro nesvobodné pracovní síly. „Tisíce politických vězňů musely v této oblasti v otřesných podmínkách dobývat a zpracovávat uranovou rudu, která byla dodávána Sovětskému svazu pro výrobu atomových zbraní. Historické poznání komunistických táborů bylo dosud založeno na písemných pramenech a vzpomínkách bývalých politických vězňů. Archeologie umožňuje rozšířit toto svědectví o hmatatelné důkazy, o bezprostřední hmotný záznam komunistických represí,“ připomíná Pavel Vařeka.

Terénní archeologický výzkum na Jáchymovsku je součástí mezinárodního projektu “Accessing Campscapes: Inclusive Strategies for Using European Conflicted Heritage“ (iC-ACCESS; program HERA - Humanities in the European Research Area), na jehož řešení se podílí šest evropských univerzit. Projekt se zaměřuje na interdisciplinární výzkum pracovních, internačních, koncentračních a vyhlazovacích táborů, které sloužily ve 20. století nacistické a komunistické totalitě k masovým represím a k likvidaci celých skupin obyvatelstva, definovaných ideologicky podle rasového nebo třídního klíče. Plzeňský tým se zaměřuje na mapování bývalých táborů a studium jejich hmotných pozůstatků archeologickými metodami na našem území a ve spolupráci se zahraničními partnery také v dalších zemích.

Ještě před výzkumem archeologové přímo na místě prováděli rozhovory s bývalými vězni a ptali se jich na život v táboře, jeho uspořádání, konstrukci jednotlivých staveb apod.  „Bylo pro nás velkou ctí, že jsme mohli přímo na místě výsledky výzkumu představit jednomu bývalému politickému vězni z Nikolaje,“ říká Pavel Vařeka. Archeologové také spolupracují s neziskovou organizací Post Bellum, která je českým partnerem v uvedeném projektu a její unikátní databáze Paměť národa obsahuje množství rozhovorů s bývalými politickými vězni z jáchymovských lágrů. S pracovníky z Národního památkového ústavu výzkumníci konzultovali metody dokumentace a diskutovali způsob ochrany těchto opomíjených archeologických památek moderních dějin.

Výzkum bude pokračovat na jaře a v létě 2019, a to jak v táboře Nikolaj, tak i v dalším dobře zachovaném táboře Eliáš II, který se nachází nedaleko. Do příštího roku by tematiku komunistických lágrů měla přiblížit i mobilní aplikace založená na principu rozšířené reality, která návštěvníky na místě provede celým táborem, zrekonstruuje, jak tábor vypadal, ukáže, jaké artefakty archeologové našli, a především nabídne rozhovory s bývalými vězni.

Galerie


Fakulta filozofická

Šárka Stará

17. 10. 18


Studenti Fakulty aplikovaných věd se setkali v Papírně

Koncert Studenti Zaměstnanci

Fakulta aplikovaných věd

13. 11. 2018

Po předehře v podobě bubble fotbalu teď sportovci Western Stars bojují v Barceloně

Sport Studenti Univerzita

Fakulta pedagogická

15. 11. 2018

Univerzita bude za dva týdny volit kandidáta na rektora

Univerzita

Celouniverzitní

14. 11. 2018