Spolupráce Tisková zpráva Univerzita
Návštěva rektora Tomáše Zimy byla součástí celodenního programu, který vyvrcholil veřejnou debatou Bezpečné Česko? Ta byla druhým dílem projektu Česko! A jak dál?, jehož cílem je zapojit špičkové vědce a odborníky univerzity do řešení zásadních celospolečenských problémů a výzev. Tématem, kterému byla věnována pozornost při plzeňském diskusním setkání, byla bezpečnost.
Jak během návštěvy uvedl rektor Miroslav Holeček, Západočeská univerzita se v oblasti bezpečnosti prosazuje v několika směrech. Na ZČU se už od roku 1956 vzdělávají špičkoví odborníci v oblasti jaderné energetiky, kteří ve své pracovní praxi zajišťují spolehlivost a bezpečnost provozu jaderných elektráren, vyvíjí systémy monitorování, podílejí se na bezpečnostních studiích pro jaderné elektrárny, predikují životnost zařízení, znají související legislativu, jsou vzděláni v otázkách nakládání s vyhořelým palivem a dalších tématech jaderné bezpečnosti. V oblasti inteligentních technologií se ZČU může pochlubit špičkovou senzorikou využívanou například na chytrých hasičských zásahových oblecích a dalších pomůckách pro pracovníky v energetice nebo ve stavebnictví, kde přispívají k ochraně zdraví a života osob. Segmentem, kam dále směřují projekty ZČU v oblasti bezpečnosti, je doprava. Příkladem jsou biomechanické modely člověka pro prevenci poranění a bezpečnost dopravy a senzory a autonomní řízení v dopravních systémech. Oborem, kde hraje bezpečnost důležitou roli, a to ve vazbě na průmyslové a energetické provozy, je inženýrská informatika.
ZČU má na svém kontě řadu vyřešených výzkumných projektů v segmentu jaderné energetiky uvedených do průmyslové praxe v podnicích jako Škoda JS, ČEZ, AREVA (Francie). Jako příklady lze uvést systém monitorování volných částí v komponentách jaderných elektráren - diagnostika a lokalizace poruch a nežádoucích vibrací s cílem předcházet haváriím, zvýšit spolehlivost, bezpečnost a ekonomiku provozu; speciální robotické manipulátory pro analýzu svarových spojů na potrubích jaderné elektrárny nebo matematické modelování pro rozmístění palivových článků v aktivní zóně jaderného reaktoru VVER pro vyšší využití jaderného paliva a zachování bezpečnosti provozu.
V současné době spolupracuje úspěšně UK se ZČU prostřednictvím své Lékařské fakulty v Plzni, např. v oblasti vývoje nástrojů kardiovaskulární biomechaniky, modelů proudění krve, nebo v biomechanice tkání a kloubních náhrad.
Inovační strategie ČR 2019 – 2030 a dokument Evropské komise Zpráva o České republice 1/2019 zdůrazňují potřebu kvalitního technického vzdělávání - jeho koncepci a zvyšování systémové kvality technických oborů a oborů aplikovaných věd v ČR.
Perspektivní průmyslové obory nárokují komplexní a interdisciplinární vzdělání. Žádoucí je proto model dosaženého vzdělání jako kombinace oborů technických a přírodovědných, resp. technických a humanitních.
Jako optimální se jeví úzká spolupráce UK jakožto lídra přírodovědného a humanitního vzdělání v ČR se ZČU, která patří mezi nejkvalitnější české univerzity v oblasti technického vzdělávání. Rektoři Miroslav Holeček a Tomáš Zima proto diskutovali možnost společné přípravy doktorských studijních programů obsahujících vhodnou kombinaci technických a přírodovědných disciplín. Ty by například pro absolventy Matematicko-fyzikální fakulty UK představovaly příležitost doplnit své vzdělání technickým oborem nebo pro absolventy technických oborů rozšířit si znalosti o oblast biologie. Vzdělávat by se tak mohli odborníci pro biokybernetika, bioinženýrství apod.
Dále je možná velmi perspektivní spolupráce v připravovaném projektu ZČU v rámci nového programu pro roky 2021 – 2027. Ten by se týkal elektromobility, inteligentních dopravních systémů a dále chytrých systémů pro průmysl a veřejnou správu.
Celouniverzitní |
Šárka Stará |
21. 03. 2019 |