Hlavní stránka Info portálu ZČU

Cílem výzkumu, který probíhal od konce letošního srpna a během září, bylo zjistit charakter a rozsah archeologických situací, odhalit vzorky jednotlivých částí tábora a získat hmotné svědectví o životě v táboře. Výzkum zahrnoval nedestruktivní metody (geofyzikální a georadarový průzkum, realizovaný Ústavem archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity) a odkryv vzorku plochy tábora. Zároveň se jednalo o první archeologický výzkum přímo v areálu bývalého vepřína. První sondáž provedli archeologové na pozemcích obce ležících v blízkosti vepřína v roce 2017. Výzkumné práce přímo v areálu vepřína však tehdy firma AGPI, a. s., která byla jeho vlastníkem, nedovolila. Od roku 2018 spravuje areál Muzeum romské kultury.

„Trosky tábora se velmi dobře dochovaly,“ říká vedoucí výzkumu Pavel Vařeka z Fakulty filozofické ZČU. Prokázalo se, že většina koncentračního tábora ležela v areálu bývalého vepřína. „V západní části tábora, kde nestojí haly, jsme odkryli obrysy táborového dvora s pozůstatky řad menších dřevěných baráčků o rozměrech 2,5x3 metry, kde byli umístěni vězni, dále pozůstatky dvou velkých vězeňských baráků velkých 9x25 m, které byly dodatečně postaveny uprostřed dvora. Stavby byly dřevěné s kamennými nebo cihlovými základy. Na řadě míst dokumentujeme spáleniště, dokládající likvidaci tábora zapálením,“ popisuje Pavel Vařeka.

Ve východní nebo jinak řečeno provozní části prokázal výzkum objekty sloužící každodennímu chodu tábora. Archeologové tu odhalili dobře dochované základy zděných staveb – objekt sloužící jako umývárna a prádelna, stáj, dezinfekční stanici, a to včetně původních podlah. Na jižním okraji byly nalezeny pozůstatky oplocení, které bylo spáleno. Detailní pohled do doby likvidace tábora v roce 1943 nabídla odpadní jímka, kam byly naházeny části trosek, které se díky specifickým půdním podmínkám unikátně zachovaly, a to včetně předmětů z organických látek, jako jsou součásti oděvu, obuvi a řada osobních předmětů vězňů nebo i části dřevěných konstrukcí staveb. „Výsledek skládá reprezentativní vzorek nálezů, které umožňují doslova nahlédnout do života v táboře,“ komentuje nálezy Pavel Vařeka.

„V nejvýchodnější části, kde stojí haly vepřína, se z tábora nezachovalo vůbec nic. Při výstavbě vepřína v sedmdesátých letech tu byly pozůstatky tábora vybagrovány a zemina i s troskami byla navezena do části západní, kde překryla a dodnes zakonzervovala většinu tábora,“ vysvětluje Vařeka. „Až do sedmdesátých let, kdy byl vepřín budován, však musely být trosky tábora na povrchu jasně vidět,“ zmiňuje Pavel Vařeka jedno z nejpřekvapivějších zjištění. To je potvrzeno i leteckými snímky pořízenými československou armádou, kde je ještě v roce 1974 půdorys tábora viditelný.

„Skupina archeologů Západočeské univerzity pod vedením Pavla Vařeky odvedla důležitou práci. To, o čem se různě spekulovalo a pochybovalo, je nyní prokázáno,“ řekl rektor ZČU Miroslav Holeček, který místo archeologického výzkumu navštívil. „Studenti, kteří se na výzkumu podílejí, vidí, že je důležité hledat fakta. O ně je vždy potřeba se opírat, chceme-li dojít k pravdě,“ uvedl Miroslav Holeček.   

Podle Moniky Duždové, vedoucí oddělení památníků holokaustu Muzea romské kultury, výzkum přinesl nepopiratelná fakta o existenci tábora. Romové, veřejnost ani politici podle ní nebudou moci nyní vyvrátit to, co bylo výzkumem prokázáno. Výsledky výzkumu poslouží jako podklady pro plánovanou úpravu plochy a zřízení památníku. Krajinářsko-architektonickou soutěž na novou podobu památníku v Letech bude Muzeum romské kultury vyhlašovat 14. října 2019. Vítězný návrh by měl být znám v červnu příštího roku.

Souhrnnou knižní publikaci výsledků archeologického výzkumu, včetně katalogu nálezů připravuje katedra archeologie Západočeské univerzity v Plzni ve spolupráci s Muzeem romské kultury v Brně na rok 2020.