Začínáte pracovat na své bakalářské nebo diplomové práci. Zvolili jste si téma, která vás zajímá. Už máte promyšlenou i strukturu práce. Je tedy na čase seznámit se s literaturou. „Ať si studující zvolí jakékoliv téma, musejí se zorientovat v tom, co už o něm bylo dříve napsáno,“ říká prorektorka pro studijní a pedagogické záležitosti Blanka Šedivá. Relevantní literaturu vám obvykle doporučí vedoucí práce. Načerpáte v ní informace, kterými budete argumentovat, které budete popírat nebo třeba klást do vzájemného protikladu. Také se možná budete muset pídit po svědectví pamětníků nebo třeba pátrat v archivech po starých novinových článcích. Zdroje informací, které budete pro svoji práci potřebovat, mohou být různé, v závislosti na jejím zaměření.
Měli byste ale mít na paměti, že není cílem poskládat vedle sebe to, co kdy bylo o vašem tématu napsáno nebo řečeno. Vše, co načerpáte z knih a dalších pramenů, byste měli využít jako teoretický základ pro své vlastní myšlenky, postřehy, výstupy nebo výpočty.
Jak při rešerších správně postupovat, abyste se v záplavě informací neztratili, vám poradí předmět Vědecké informace, který si na ZČU můžete zapsat. V něm se seznámíte se zásadami psaní odborných kvalifikačních prací, včetně základů rešeršní strategie. Dozvíte se, jak vyhledávat informace na internetu nebo v elektronických informačních zdrojích a také si osvojíte citační normy. Co na to říkáte? Je bezpochyby lepší, zjistit tohle všechno včas, než se v rešeršních strategiích a zásadách citování topit při psaní práce. Ušetří vám to spoustu nervů a bezesných nocí.
Vše, co se dočtete v knihách, časopisech, novinách, na internetu, ale také v kronikách a dalších pramenech a budete to chtít ve své práci použít, je potřeba řádně ocitovat. Tedy abychom byli přesní, všeobecně známá fakta samozřejmě citovat nebudete, ale myšlenky, poznatky či zkušenosti konkrétního autora ano.
Autorství je totiž něco, co musíte za všech okolností respektovat. Nejen věty ze stěžejní knihy vašeho oboru, ale ani z diplomové práce vašeho o pár let mladšího spolužáka zkrátka nemůžete použít jen tak „načerno“. Je to totiž krádež jako každá jiná. Možná stojí za to připomenout, že jako studentky a studenti ZČU jste vázáni Etickým kodexem ZČU, jehož desátá kapitola je přímo věnována dodržování zásad duševního vlastnictví. Ale to, že přivlastňovat si výsledky tvůrčí práce ostatních je nepřípustné, jako vysokoškolačky a vysokoškoláci, a tedy členové akademické obce bezpochyby víte. Buďte proto při psaní práce pozorní, ať se tohoto přečinu nedopustíte třeba nevědomky.
Zpět k praktické stránce věci. Citovat znamená nejen uvést ve své práci text jiného autora, ale také na zdroj citovaného textu správně odkázat. Není nutné části textů vždy uvádět v doslovném znění, myšlenku jiného autora můžete třeba jen parafrázovat, tedy vyjádřit svými slovy. I v takové situaci ale musíte ctít autorství a na zdroj odkázat. Pokud citujete doslovně, bude citovaný text v uvozovkách. U parafráze se uvozovky nepoužívají. Dejte ale pozor, abyste správně vyjádřili význam myšlenky. Zdroj je nutné uvádět také u všech obrázků, tabulek a grafů, které jste sami nevytvořili.
Jak správně citovat, se dozvíte v citační normě. V českém prostředí se nejčastěji využívá norma ČSN ISO 690. Určitě vám bude vítaným rádcem.
V každém případě platí, že kdybyste si s rešeršemi nebo citacemi nevěděli rady, můžete se s důvěrou obrátit na zaměstnance Univerzitní knihovny ZČU. Rádi vám poradí.
Celouniverzitní |
Šárka Stará |
21. 12. 2020 |