Publikace Homelessness: Probes to Excluded Environments v sobě slučuje
několik výzkumů k tématu bezdomovectví, které uskutečnila katedra
sociologie v letech 2013–2019 pro město Plzeň. První plošnější výzkum
v prostředí bezdomovců přibližuje kapitola Fenomén bezdomovectví. Studie Latentní
bezdomovectví shrnuje výzkum zaměřený na lidi, kterým hrozí pád
z latentního do zjevného bezdomovectví. Další kapitola předkládá podrobné
informace o výzkumu, jehož cílem bylo získat data, z nichž by město mohlo
vycházet při nastavení dlouhodobých záměrů v oblasti pomoci sociálně
vyloučeným skupinám obyvatel. Tématem další studie jsou důvody bezdomovectví,
přičemž cílem sociologů bylo ověřit některé výsledky studie věnované latentnímu
bezdomovectví. Konkrétně chtěli zjistit, co respondenti myslí tím, pokud u
otázky na důvody jejich bezdomovectví zvolí odpověď „ostatní“. Následuje studie
zabývající se projektem sociálního bydlení v Plzni a ověřováním jeho
úspěšnosti a poslední kapitola je věnována významu religiozity u lidí bez
domova, tedy tomu, jakou roli v jejich životě hraje a jak jim pomáhá vyrovnat
se se situací, v níž se nacházejí.
„Bezdomovectví je
nedílnou součástí měst a je důležité naučit se s tímto fenoménem žít,“
konstatuje vedoucí katedry sociologie Fakulty filozofické Jan Váně. Tomu, aby
město volilo co nejvhodnější řešení a aby se veřejnost dokázala s lidmi
bez domova co nejlépe sžít, mají napomoci výzkumy, jež katedra sociologie pro
město uskutečňuje.
„Byly to právě výzkumy
Chicagské školy na počátku 20. století, které obrátily pozornost sociologie
k tématu města a jeho skrytých míst a problémů. To, co děláme, vnímám
podobně, tedy že tohle je naše město, kterému svými výzkumy vracíme nejen
pozornost, ale i něco navíc, tedy data a řešení, která by měla umožnit, aby se
tu o něco lépe žilo. Alespoň v nějaké míře ho chceme pomáhat měnit,“
říká Jan Váně. Z mnohaleté spolupráce města s katedrou sociologie je podle něj
také zřejmé, že sociální vědy jsou užitečné a žádané.
Studentům navíc tato kooperace otevírá možnost prakticky si
vyzkoušet to, co se učí. Velmi záhy, často hned v prvním ročníku, poznají,
jak se výzkum skutečně provádí, a to se vším všudy. „Studenti vidí, jak výzkum vymýšlíme, jak se tvoří dotazníky, jaké jsou
problémy s průběhem samotné realizace. Studenti jsou svědky našich diskusí
a sporů a jsou nabádáni, aby se do nich rovněž zapojovali,“ upřesňuje Jan
Váně a dodává, že při výzkumu, který jeho katedra pro
město v současné době dělá, studenti například přepisovali jím
vedené rozhovory s lidmi bez domova a sami pak mezi bezdomovci sbírali
další potřebná data. Dotazníkové šetření prováděli v Cukrovarské ulici,
kam si lidé bez domova chodí pro oblečení a jídlo do humanitárního skladu Charity
Plzeň. Na přelomu června a července budou studenti oslovovat veřejnost a
zjišťovat, která z možných řešení jsou občané města ochotni podpořit a za
jakých podmínek. Z celkem 700 dotazníků jich sociologové získají 300
online a u 400 budou studenti provádět sběr fyzicky, a to v městských
částech, jichž se bezdomovectví nejvíce týká.
Současně Jan Váně připravuje k tématu bezdomovectví
výstavu, která bude k vidění v centru Plzně. Její cíl je především
edukativní. Podle Jana Váněho toho totiž veřejnost ví o bezdomovectví poměrně
málo. Pomocí fotografií doplněných informacemi a QR kódy, odkazujícími
k dalším zdrojům, chce zvýšit povědomí Plzeňanů o životě bezdomovců. I
touto cestou je totiž podle něj možné přispět k uspokojivému soužití běžné
populace s lidmi žijícími na ulici.
Publikaci Homelessness: Probes to Excluded Environments přivítali jej autoři (zleva) Jan Váně a František Kalvas společně se studenty.
Sociologické výzkumy jsou pro studenty vítanou příležitostí prakticky si vyzkoušet, co se učí.
Fakulta filozofická |
Šárka Stará |
16. 06. 2021 |