Hlavní stránka Info portálu ZČU

„Nález historické studny v plzeňské památkové rezervaci je významným zdrojem poznání každodenních dějin města Plzně. Unikátní kolekce nálezů, vyzvednutá v průběhu dvou etap archeologického výzkumu na dvoře budovy Fakulty filozofické v Sedláčkově 15, vypovídá o životě Plzeňanů především v období 16.–20. století,“ říká vedoucí výzkumu Lenka Starková z katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.

První etapa terénního odkryvu proběhla v létě 2020 formou archeologického zjišťovacího výzkumu. V rámci ní byla objevena část středověkého domu, zbořeného v roce 1954, a rozsáhlá kolekce keramických fragmentů z rozmezí 16.–18. století, uložená jako odpadní výplň vápenné jámy.

Na první etapu výzkumu navázala letos v červnu etapa druhá, která byla zaměřená na detailní výzkum kruhového zapuštěného objektu v jihovýchodní části dvora Sedláčkovy 15. Hlubinný archeologický výzkum, vyvolaný havarijní stavem tohoto objektu, posléze určil, že se jedná o středověkou studnu, vyhloubenou pravděpodobně v době založení Plzně, koncem 13. století. „Výzkum se odehrával přímo pod okny katedry archeologie, a nabízel tak studentům možnost výuky archeologických terénních metod přímo v areálu univerzity,“ poznamenává Lenka Starková. Výkopové práce, zajištěné atestovanou firmou BK-Investis, byly ukončeny v předposledním červencovém týdnu. Celková hloubka historické studny dosahuje téměř 17 metrů. Ze spodní části studny byla vyzvednuta rozsáhlá a unikátně dochovaná kolekce artefaktů z období 16.–20. století. Jsou mezi nimi nejrůznější druhy nádobí, ale také broušené sklo nebo fragmenty skleněných figurek. „V některých případech se zřejmě jedná o importy. Jejich původ ještě budeme ověřovat,“ doplňuje Lenka Starková.

„Ve specifickém prostředí bez přístupu vzduchu se dochovaly i hojné pozůstatky organických materiálů včetně dvou vrtaných dřevěných trubek vertikálního čerpacího potrubí. Jeho horní část (včetně kovového sacího ventilu) byla vzhledem k jeho nestabilitě vyzvednuta a bude instalována jako exponát v rámci prohlídkové trasy plzeňského podzemí,“ prozrazuje Lenka Starková. Veřejnost se tak bude moci seznámit s těmito doklady čerpání a rozvodu vody, které tvořily běžnou součást plzeňské vodovodní sítě v období novověku.

„Výzkum odhalil mimořádně bohaté soubory artefaktů, které umožňují doslova nahlédnout do domácnosti plzeňských měšťanů doby národního obrození a průmyslové revoluce, tedy období, kterým se archeologové obvykle nevěnují, což dobře zapadá do jedné ze specializací naší katedry na archeologii novověku a modernity,“ dodává vedoucí katedry archeologie Pavel Vařeka.

Archeologický výzkum zachytil také pozůstatky z období, které je stále v živém povědomí pamětníků, což skýtá možnost doplnit archeologická zjištění poznatky orální historie a antropologie.

Vybrané kolekce nálezů si v září bude moci široká veřejnost prohlédnout v rámci akce Plzeňské dvorky 2021.