Další vzdělávání Seminář Spolupráce
Jak projekt, zaměřený na pohybové aktivity osob se
zdravotním postižením a lidí chronicky nemocných, postoupil v dalších měsících?
Jednou ze skupin, kterým se projekt věnuje, jsou lidé
upoutaní na invalidní vozík. Tzv. „škola zad vozíčkářů“ se zaměřuje na zlepšení
stability jejich sedu, ovládání vozíku a má přispět k tomu, aby účastníci zvládali
běžné denní činnosti. Pohybové aktivity pro jedince s invalidním vozíkem
byly proto zaměřeny na správnou posturu a sed na vozíčku. S tím
úzce souvisí pravidelný pohyb. Účastníci se proto seznámili s možnostmi, jak
si sestavit adekvátní cvičební plán, zaměřený na prevenci vzniku dalších
přidružených komplikací, jako jsou např. svalová atrofie, zhoršující se kloubní
hybnost, bolest či deprese. Během workshopu se dozvěděli, proč je pro ně pohyb,
byť jsou limitováni svým hendikepem, tak důležitý. Při praktické ukázce pak měli
účastníci možnost zacvičit si pod odborným dohledem a prodiskutovat jiné
alternativy cviků či možnosti jejich stupňování.
Od září do listopadu probíhají pravidelná edukační
setkání „jóga pro pacienty s vertebrogenním algickým syndromem“ a „jóga
pro pacientky po ablaci prsu“. Účastníci se při nich seznámí
s jednotlivými aspekty konkrétního onemocnění, které lze pravidelným
cvičením jógy ovlivnit či změnit. Větší část setkání je věnovaná aktivnímu
cvičení, jež umožní účastníkům prožít a uvědomit si jemné změny, které aktivní
cvičení jógy přináší. V závěru setkání je prostor pro diskusi o
vlastních prožitcích a postřezích, které mohou účastníkům usnadnit jejich sociální
začlenění a poskytnout jim psychickou podporu.
“Proběhlo také setkání pro osoby s amputovanou
končetinou, kde je hlavním cílem pomocí prvků sebeobrany posílit základní
pohybové vzorce s důrazem na stabilitu, reflexní reakce
a zlepšení běžných denních činností,” uvedl děkan Fakulty
zdravotnických studií ZČU Lukáš Štich. Účastníci kurzu si také vyzkoušeli
některé pohybové formy systému karate, které mohou využít pro lepší nácvik
stability a pohybu po operaci dolních končetin. Získali teoretický vhled
do pojmů sebeobrany a historických okolností, které ovlivňovaly vznik a následný
export japonských bojových umění do Evropy. Řeč byla také o některých mýtech
a omylech souvisejících se sebeobranou jednotlivce.
V září a říjnu si účastníci s metabolickým kardiovaskulárním
syndromem v šesti dvouhodinových lekcích prakticky vyzkoušeli cvičení založené
na akrální koaktivační terapii. Získali tak základ pro nastavení pohybové
aktivity jako součásti běžných denních činností a léčby.
Probíhaly také lekce pro děti se získanými vadami nohou. Ty
byly zaměřené na zlepšení držení těla, chůzi a snížení bolestivosti. Formou „škola
hrou“ seznámila lektorka děti s modely kostry nohy. Součástí lekcí bylo senzomotorické
cvičení, které zahrnovalo uvolnění svalů nohy, stimulaci plosky a cvičení
včetně chůze bez obuvi po vhodném terénu.
Fakulta zdravotnických studií |
Alena Lochmannová |
18. 11. 2021 |