Hlavní stránka Info portálu ZČU

Nadšený badatel, oblíbený pedagog, zasvěcený komentátor. Tyto tři různé profese se spojují v osobě PhDr. Přemysla Rosůlka, Ph.D., politologa z Fakulty filozofické Západočeské univerzity. Představujeme vám ho jako zástupce jedné z nejmladších společenských věd a zároveň jako osobnost časopisu ZČU.

Jako politolog a občasný komentátor aktuálního politického dění v médiích je Přemysl Rosůlek veřejnosti znám svými jasnými názory a srozumitelnými výklady, jako badatel a vyučující se věnuje tématům nacionalismu a separatismu, vztahu mezi politikou a médii a soudobým politickým teoriím. „Nejdůležitější pro mne je, abych studentům a posluchačům předal nikoliv látku jako předmět k nabiflování, ale aby si osvojili schopnost témata promýšlet v širším kontextu, vnímat je z více úhlů pohledu a aby zároveň svůj vlastní postoj dokázali podpořit relevantními argumenty, a nikoliv jen pocity či dojmy,“ říká.

Na katedře politologie a mezinárodních vztahů Fakulty filozofické ZČU působí jako garant magisterského oboru politologie. Kromě magisterských, bakalářských a doktorských studentů přednáší také posluchačům Univerzity třetího věku.

On sám vystudoval politologii na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, doktorát získal na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a docentem se stal na Fakultě politických věd a mezinárodních vztahů Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici. Další zkušenosti nabíral například na Nuffield College Oxfordské univerzity, Akademii věd v Sofii nebo na Fakultě politických věd a veřejné správy Univerzity Babeș-Bolyai v rumunské Kluži.

Při studiích v Brně na Přemysla Rosůlka zapůsobili zejména tehdejší vedoucí katedry politologie a dnešní premiér Petr Fiala a již zesnulý Vladimír Čermák, vyučující tehdy dějiny politických teorií.

Především jej ale ovlivnil jeho otec: „Dálkově studoval lesnictví na vysoké škole v Brně. Byl jsem ještě malý a viděl jeho úsilí při práci a při třech dětech. Školu navíc musel dělat podruhé, když mu poprvé nebylo umožněno dostudovat kvůli jeho otevřeně negativnímu postoji k invazi sovětských vojsk do Československa, který prezentoval před komisí při nástupu normalizace. Poznal jsem díky němu nejen nutnost píle a houževnatosti, ale měl vliv i na moji morálku a postoj k socialistickému zřízení. Ovlivnila mě také jeho knihovna plná knih o přírodě, lesnictví, filozofii a náboženství, v níž nechyběla ani významná díla české a světové beletrie a poezie včetně zajímavých titulů, které vycházely ve svobodnějších 60. letech.“

Že si s minulým režimem nerozuměl, dokládá vzpomínkami na rok 1989. „Jako středoškolák na Václaváku a jako předseda stávkového výboru střední školy jsem se zúčastnil řady demonstrací, peticí a bytových seminářů i před listopadem. Na demonstraci jsem dostal ránu obuškem a jako na antisocialistického živla na mě byl dokonce záběr v propagandistickém pořadu Československé televize Maják. Podle možností jsem také šířil samizdat, jednou jsem byl i zatčen na hranicích, když jsem se vracel z festivalu Česko-polského přátelství ve Wroclavi,“ popisuje.

Na práci badatele je dnes pro Přemysla Rosůlka hlavní, aby byla pro společnost užitečná, alespoň do jisté míry originální a aby ho bavila. „Na samém začátku mé akademické dráhy mě výrazně ovlivnil konflikt v Makedonii, který se zrovna rozhořel, když jsem tam byl jako zcela čerstvý odborný asistent na letní škole. Nacionalismus, problematika etnických identit a separatismu je něco, co mě nepřestává fascinovat, i když se formy, kterými se tato problematika dá zkoumat, vyvíjí a proměňují. V současné době jsem se dostal například k post-multikulturalismu, nativismu, ale také k problematice různých sociálních motivací k tvorbě a šíření takzvaných fake news, nicméně u tématu identit pořád zůstávám“ dodává.

Líbí se vám tento článek? Přečtěte si celé číslo časopisu.