Hlavní stránka Info portálu ZČU

Již pět let obíhá kolem Země první český technologický nanosatelit VZLUSAT-1, výsledek společného projektu Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ), Západočeské univerzity v Plzni (ZČU), Českého vysokého učení technického (ČVUT) a řady technologických firem (RIGAKU, 5M, HVM PLASMA, IST, TTS aj.) Stejnou dobu zajišťuje komunikaci s ním a povelování tým odborníků ZČU. Původní životnost nanosatelitu byla přitom plánována na jeden rok.

Nanosatelit VZLUSAT-1 byl vynesen na oběžnou dráhu indickou raketou PSLV, která odstartovala 23. června 2017 v 5:59 hodin. Již v 9:03:20 hodin navázal tým plzeňské univerzity s nanosatelitem spojení, které ukázalo funkčnost jeho základních susbsystémů.

„Od té doby VZLUSAT-1 absolvoval téměř 30 000 obletů Země a více než 11 000krát jsme s ním navázali rádiové spojení. Získali jsme velké množství cenných dat z experimentů na palubě satelitu. Za zmínku stojí především tisíce snímků z částicového pixelového detektoru miniaturního rentgenového teleskopu, desítky radiačních map ve výšce 500 km nad povrchem Země či výsledky měření parametrů unikátních kompozitních materiálů, které slouží jako radiační štít,“ popisuje za plzeňský tým Jiří Masopust.

Podle něj se ověřila funkčnost a spolehlivost řady technologií a komponentů. Optimalizovala a vylepšila se také komunikace se satelitem a pozemní stanice PilsenCUBE na ZČU prošla modernizací hardwaru i softwaru. V současné době pracuje většinu času v automatickém módu a umožňuje spolehlivý přenos mnohem většího množství dat z oběžné dráhy.

Mise VZLUSAT-1 včetně jeho vývoje a výroby byla kromě firemní sféry spolufinancována granty TA ČR a GA ČR a dalšími výzkumnými granty.

Za projekt VZLUSAT-1 byl v roce 2018 řešitelský tým oceněn Podvýborem pro inovace, letectví a kosmonautiku Poslanecké sněmovny ČR za počin v oblasti letectví a kosmonautiky. VZLÚ jako hlavní řešitel získal také Cenu Vizionář roku 2019.

VZLUSAT-1 byl součástí mise QB50, v rámci níž mělo být vypuštěno 50 obdobných satelitů k výzkumu atmosféry. Měla se měřit především koncentrace atomárního a molekulárního kyslíku. Pro tuto část mise byl VZLUSAT-1 osazen přístrojem FIPEX, vyvinutým na Technické univerzitě Drážďany. „Tento experiment se nakonec vzhledem k nefunkčnosti tohoto zařízení ani v jedné z družic neuskutečnil. Počet funkčních satelitů z projektu QB50 byl nakonec místo 50 jen 7, což ukazuje na kvalitu a unikátnost naší mise VZLUSAT-1,“ upozorňuje další člen týmu ZČU Ivo Veřtát.

Některé experimenty na VZLUSAT-1 stále probíhají a přinesou jistě další řadu poznatků. Připravuje se také ověření funkčnosti miniaturního laserového koutového odražeče pro přesné optické určení polohy, který je na palubě satelitu instalován a nebyl dosud vyzkoušen.

Významným úspěchem projektu VZLUSAT-1 je i vybudování týmů a zázemí pro vývoj, stavbu a operování malých vědeckých a technologických satelitů v ČR, jež zahrnuje řadu výzkumných pracovišť i významných technologických firem. To v budoucnu zajistí rozvoj ve velmi perspektivní oblasti kosmického výzkumu a technologií. Jedním z již hmatatelných výsledků je účast pracovišť na projektech ESA či NASA, ale také to, že VZLUSAT-1 má na oběžné dráze od ledna letošního roku svého bratříčka – VZLUSAT-2, jehož povelování a komunikaci zajišťuje opět pozemní stanice PilsenCUBE na Západočeské univerzitě v Plzni.