Hlavní stránka Info portálu ZČU

Součástí celodenní konference byly přednášky a panelové diskuze. V odpolední panelové diskuzi vystoupila také Markéta Pluháčková, která po magisterském studiu sbírala půl roku zkušenosti jako asistentka na finské škole Iisalmen lyseo v městečku Iisalmi ve středním Finsku a nyní působí v Centru biologie a geověd na Fakultě pedagogické ZČU.

Finské školství se díky reformám a inovativním přístupům v posledních desítkách let stalo dle četných studií jedním z nejúspěšnějších na světě a inspiruje další země. „Z hodin, které jsem měla možnost navštěvovat, jsem si odnesla, že je dobré zaměřit výuku nejen na znalosti, které jsou samy o sobě důležité, ale i na jejich aplikaci v různých situacích, s nimiž se mohou žáci setkat v běžném životě. Funguje to i jako motivace, proč se učivem vůbec zabývat,“ zmiňuje Markéta Pluháčková jeden z přístupů, který lze snadno uplatnit i v českých školách. „Pozitivní je z mého hlediska i snaha, co nejvíce hodnotit v hodinách slovně. Takové hodnocení žákům poskytne mnohem kvalitnější zpětnou vazbu než číselná známka,“ dodává.

Českému systému školství by podle Markéty Pluháčkové prospěla podpora a systematický rozvoj dalšího vzdělávání učitelů i důraz na pravidelná setkávání učitelů, v rámci kterého by docházelo ke sdílení zkušeností a diskusi případných problémů a překážek. „Výrazně by pomohlo, kdyby se do škol dostal dostatečný počet kvalifikovaných asistentů pedagogů, speciálních pedagogů a dalších odborníků - psychologů, zdravotníků a podobně. Ti všichni tvoří ve finských školách tým, který se vzájemně podporuje a řeší případné problémy,“ popisuje Markéta Pluháčková a upozorňuje, že takový systém funguje na každé škole.

Dalším důležitým aspektem, který ve Finsku dlouhodobě funguje a český systém by se jím mohl inspirovat, je podle ní spolupráce akademiků z pedagogických fakult a učitelů základních a středních škol. Školy v rámci spolupráce získávají informace o kvalitě vzdělávání, doložené výzkumy a návrhy, jak výuku zlepšit, a fakulty zase reálný obraz toho, co se děje v praxi – co funguje a na čem je třeba dále pracovat.

Se základními principy finského školství, ke kterým patří rovné příležitosti pro žáky, důvěra, dostupnost nebo spolupráce, se měly možnost na konferenci v Senátu ČR seznámit i Gabriela Klečková a Michaela Voltrová z Fakulty pedagogické.

"Ačkoli nelze přenést kompletní principy finského vzdělávacího systému do ČR, jak ostatně uvedl v úvodní řeči i ministr školství Robert Plaga, byla tato konference významnou inspirací pro rozvoj českého školství i pro systém přípravy budoucích vyučujících," říká vedoucí katedry německého jazyka Fakulty pedagogické Michaela Voltrová.

Svědčí o tom i rozhovor s hlavním přednášejícím konference Jari Lavonenem z Univerzity v Helsinkách, který zveřejnila v den konání konference Česká televize. Vyjádření o finském školství, která v rozhovoru zaznívají, potvrzuje i Markéta Pluháčková.

 „Ve Finsku je vzdělání celospolečensky vnímáno jako priorita číslo jedna. Povolání učitele má značnou prestiž a společnost ho vnímá velmi pozitivně. Učitelé jsou podle toho také adekvátně finančně ohodnoceni a mají potřebnou podporu. V případě problémů se mají na koho obrátit a mohou své problémy spojené s výukou efektivně řešit – s týmem asistentů, speciálních pedagogů, psychologů, s kolegy nebo ředitelem školy. Zároveň učitelé nejsou kontrolováni inspekcí, mají důvěru svých nadřízených. V České republice se učitelé bojí přiznat problémy, berou je automaticky jako své selhání, ačkoliv to tak ve většině případů nemusí být. Ve Finsku učitelé spolupracují a problém je brán jako výzva, a ne jako překážka nebo selhání,“ přibližuje Markéta Pluháčková.